Janajev byl již delší dobu těžce nemocný a nedávno byl hospitalizován na jedné z moskevských klinik.

Janajev byl viceprezidentem sovětského vůdce Michaila Gorbačova. Po vyhlášení výjimečného stavu jej pučisté dosadili do prezidentského křesla. Puč se však zakrátko zhroutil. Po amnestii v roce 1994 se Janajev stal konzultantem penzijního fondu.

Mezi osmi hlavními pučisty kromě Janajeva, Jazova a Baklanova byli tehdejší premiér Valentin Pavlov, šéf tajné služby KGB Vladimir Krjučkov, šéf svazu sovětských rolníků Vasilij Starodubcev, šéf sdružení sovětských státních podniků v průmyslu či stavebnictví Alexandr Tizjakov a ministr vnitra Boris Pugo, který bezprostředně po potlačení puče spáchal sebevraždu. Expremiér Pavlov zemřel v březnu 2003.

Někdejší strůjci pokusu o státní převrat nadále věří ve svou pravdu. "Zrádcovská Gorbačovova politika dovedla Sovětský svaz na pokraj katastrofy. Bylo správné, že se vedení země postavilo proti této politice," soudí například někdejší armádní generál Valentin Varennikov, který byl v roce 1991 náměstkem ministra obrany a velitelem pozemních vojsk.