Slovenské referendum o poslancích a poplatcích skončilo krachem

Podle neoficiálních výsledků se k urnám dostavilo necelých 23% Slováků. Podmínkou platnosti byla nadpoloviční účast voličů.

Slováci hlasovali o omezení poslanecké imunity, zrušení koncesionářských poplatků, snížení počtu poslanců ze současných 150 na 100, stanovení maximální nákupní ceny vládních limuzín na 40 tisíc eur, zavedení voleb přes internet a změnách v tiskovém zákoně.

Naprostá většina zúčastněných voličů odpověděla na tyto otázky kladně. Například poslaneckou imunitu by chtělo omezit až 95 procent z nich, snížení počtu poslanců 93 procent a zrušení koncesionářských poplatků přes 87 procent zúčastněných voličů.

Lidové hlasování iniciovala strana Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka ještě před červnovými parlamentními volbami. Straně SaS se podařilo posbírat přes 350 tisíc podpisů občanů, které předložila prezidentovi. Sulíkovo referendum s tak populárními otázkami mělo především oslovit voliče. SaS nakonec ve volbách získala 12 procent hlasů a stala se nejen parlamentní, ale i vládní stranou.

Straně SaS se následně podařilo prosadit některé z otázek referenda do programu vlády premiérky Ivety Radičové. Je to zrušení poslanecké imunity, zrušení koncesionářských poplatků, zavedení voleb přes internet a změny v tiskovém zákoně. To značně snížilo zájem samotných iniciátorů referenda o hlasování.

Z doposud uskutečněných referend, bylo platné pouze jedno, a to o vstupu Slovenska do Evropské unie v květnu 2003, jehož se zúčastnilo 52,15 procenta voličů.