Podle něj by Rakousko mělo zůstat přísně neutrální. Ministr obrany si je prý vědom toho, že by Rakousko mohlo ztratit svou politickou váhu, pokud zůstane mimo NATO. Darabos klade důraz na mezinárodní prestiž, kterou si země získala svou neutralitou.

Také rakouská armáda by se měla podle ministra díky neutralitě země soustředit na humanitární pomoc, prevenci konfliktů, stabilizaci situace po nich a na udržování míru. Rakousko by mělo své vojáky posílat jen do misí OSN, míní Darabos podle deníku Die Presse.

Darabos by se chtěl místo na NATO soustředit na vytváření bojových uskupení Evropské unie. Ta by podle něj měla mít širší pole působnosti a měla by například pomáhat při mezinárodních katastrofách, jako bylo zemětřesení na Haiti či nynější záplavy v Pákistánu.

Možnost vstoupit do NATO obsahuje nynější rakouská bezpečnostní doktrína z roku 2001, kterou prosadila tehdejší vláda lidovců (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ) přes odpor sociálních demokratů (SPÖ). Podle Darabose (SPÖ) se bezpečnostní situace změnila a do popředí se dostaly nové hrozby.

"Tanková válka na Moravském poli se nedá očekávat," uvedl Darabos.

Lidovci o NATO stále uvažují

Podle rakouského lidoveckého ministra zahraničí Michaela Spindeleggera ministr obrany předbíhá jednání o bezpečnostní koncepci, která se mají na podzim konat v parlamentu.

Deník s odkazem na šéfa rakouské diplomacie uvedl, že alpská republika do konce volebního období do aliance stejně nevstoupí. Neznamená to ale, že by si Rakousko mělo cestu do NATO uzavřít navždy. Navíc je směšné alianci odmítat a popírat, když se rakouští vojáci podíleli třeba na alianční misi v Kosovu, uvedl list. V Bosně a v Kosovu má Rakousko nyní 400 vojáků.

Na druhou stranu se ve Vídni koná řada jednání. Na zasedání Mezinárodní agentura pro atomovou energii tak jezdí Íránci. To by po vstupu do NATO bylo obtížně možné.