Maria Furcasová plavala se svou sestrou v moři. Když se vrátily na pláž, oznámila, že byla žahnuta. Na písku v Poto Tramatzu u Cagliari upadla do kómatu. Záchranáři jí už život nedokázali zachránit.

Jeden ze svědků popsal celou událost: „Paní vylezla z vody, táhla za sebou nohu a křičela, že byla popálena medúzou. Na její pravé noze bylo vidět velkou červenou skvrnu. Pak se zhroutila na zem a plavčík a další lidé na pláži se jí snažili pomoci. Přijela sanitka a její posádka se jí též snažila zachránit, ale zemřela uprostřed davu.

Podle oceánografů je to vůbec první případ, kdy někdo zemřel ve Středomoří na popáleniny způsobené tímto nebezpečným trubýšem, i když v oblasti bývá popáleno medúzami mnoho lidí. Lékař římské nemocnice Gemelli Maria De Giacomo uvedl: „Medúzy ve Středomoří nezabíjejí. Jestliže jste popáleni, víte o tom jenom proto, že to bolí a je to nepříjemné.

Měchýřovka portugalská (Physalia physalis)
Žahavec z řádu trubýšů
Ve skutečnosti nejde o jedince, nýbrž o kolonie specializovaných organismů
Tělo se skládá ze vzdušného měchýře, který plave na hladině, a dolní části s dlouhými akvamarínovými rameny a žahavými vlákny, která dosahují až 20 metrů
Je pokládána za velmi nebezpečnou, její žahadla jsou desetkrát silnější než u medúzy, používá podobný typ jedu jako kobra

„Smrtelné případy jsou známy z Floridy, kvůli globálnímu oteplování ale tohoto druhu medúzy přibývá i ve Středomoří, i když tam byly přítomné vždy,“ dodal lékař.

Měchýřovka žije v teplých vodách Atlantiku, v Indickém oceánu i v Pacifiku.

Nejjedovatější jsou žahavci

Měchýřovka portugalská, jejíž žahavá vlákna dosahují délky dvaceti metrů, není samostatným živočichem. Je to kolonie organismů, kdy jednoho jedince, který se změnil v plovák v podobě galéry nebo načervenalého igelitového sáčku, vyživuje ostatní. Na žahavých vláknech jsou nematocysty, vystřelující harpunovité šipky s neurotoxinem.

V kmeni žahavců jsou vůbec nejjedovatější živočichové světa. U australských břehů lidi ohrožuje příbuzná čtyřhranka smrtelná (Chironex fleckeri). Její čtverhranný klobouk měří jen několik málo centimetrů, ale z každého rohu těla vyrůstá 15 chapadel, jež mohou dorůstat až do délky deseti metrů. Jed vyvolává prudkou bolest, křeče, dýchací potíže a srdeční selhání.

Chironex fleckeri má jeden z vůbec nejúčinnějších jedů v živočišné říši, podobně jako příbuzné druhy Carukia barneci s vláky o délce 5 až 50 centimetrů nebo Malo kingi - jejich neurotoxin je podobný účinkům jedu kobratoxinu, který působí na centrální nervovou soustavu, zatímco jed zmijovitých hadů (viperinae), ke kterým patří například chřestýši, rozkládá krev. Navíc jed čtyřhranek způsobuje rychlý růst tlaku a zvracení.