Taranis nazvaný podle boha hromu starých Keltů má být obtížně zjistitelný radarem, má dosahovat na poměry bezpilotního stroje vysokých rychlostí blížících se rychlosti zvuku a měl by být obtížně zjistitelný a zlikvidovatelný i nejnovějším ruským protivzdušným systémem S-400. V trupu má dvě pumovnice.

Squadron leader (hodnost srovnatelná s majorem - pozn. red.) Bruno Wood, který je mluvčím britského ministerstva obrany pro projekt Taranis, uvedl: „Může obstarávat naši zpravodajskou a průzkumnou činnost. Je to ale současně bojové letadlo se zbraněmi, takže může útočit přesnou municí.“

Zbraně mohou ovládat pouze lidé

Stroj má být navíc vybaven systémy umělé inteligence, takže by neměl být závislý jen na schopnostech operátorů. Útok ovšem už provádějí lidi. O použití zbraní podle něj rozhodují čistě operátoři: „Tady nikdy nebudeme moci vyloučit lidský faktor.“

Profesor umělé inteligence a robotiky Noel Sharkey ze Sheffieldské univerzity už v roce 2008 upozornil na nutnost rozlišovat mezi vlastními a nepřátelskými bojovníky, což je nejobtížnější úkol.

Sofistikovaná hračka pro vojáky však je velmi nákladná. Demonstrátor, který postavila BAE s pomocí Rolls Royce, jehož motor Adour je srdcem letadla, a QinetiQu obstarávajícího řízení vyšel za čtyři roky na 143 milióny liber sterlingů.

I tak jsou britští experti přesvědčeni, že tato zbraň náklady šetří, protože snižuje počet lidských zdrojů.

Stroj o velikosti cvičného Hawku a maximální vzletové hmotnosti 8000 kilogramů má podobu samokřídla, jako X-45 a B-2 Spirit nebo letitý Northropův B-35 a jeho proudový derivát B-49, který si zahrál i v první filmové Válce světů podle Wellsova románu. Právě Northrop byl spolu s německým konstruktérem Lippischem propagátorem samokřídla.

V USA se testují dva podobné projekty, Boeing X-45 byl však zastaven a firma ve vývoji pokračuje na vlastní náklady u nové verze nazvané Phantom Ray. Northropův X-47 má hlavně ověřit, že takovéto stroje mohou vzlétat i z palub letadlových lodí a opět na nich přistávat.

Projekt Taranis byl zahájen později než americké pokusy, a to až v roce 2005. Taranis dosud ještě nevzlétl, zatímco X-45 letěl poprvé v roce 2002 a X-47 o rok později. Oba mají za sebou řadu letů. Ovšem jsou to ryze pokusné stroje. Phantom Ray, blížící se bojovému prostředku, by měl vzlétnout letos v prosinci.

Britové se snaží držet krok s vývojem, protože USA chtějí mít už v roce 2015 třetinu svých pozemních vozidel ovládanou roboty. Doufají, že Taranis by jim mohl přinést stejný úspěch jako kolmostartující Harrier, který nakonec Američané převzali a upravili.

Bezpilotní letadla se osvědčila při útocích na afghánsko-pákistánských hranicích na tábory muslimských radikálů. Predatory a raepery jsou postrachem bojovníků, na svědomí mají i život velitele pákistánského Tálibánu Bajtulláha Mehsúda.