Rusko dlouhodobě neskrývá odhodlání bránit všemi prostředky své nároky na přírodní bohatství Arktidy, kde je podle předpokladů až čtvrtina dosud neobjevených světových zásob ropy a zemního plynu. Moskva se aktivně snaží vymezit hranice svého kontinentálního šelfu, na což chce jen letos vynaložit částku 1,5 miliardy rublů (asi 900 miliónů korun).

Od loňského roku připravuje Rusko oficiální žádost o rozšíření šelfu nad mezinárodně uznávaný limit v oblasti Ochotského moře. Už předloni ruský prezident Dmitrij Medvěděv prohlásil, že "z Arktidy se pro Rusko musí stát surovinová základna 21. století".

Nároky na arktické bohatství ale vznáší i jiné severské státy, zejména Norsko, USA, Kanada a Dánsko. S některými z nich se Moskva chce dohodnout na vymezení národních zájmů, aby předešla nežádoucím konfliktům. Letos v dubnu například Rusko a Norsko oznámily, že uzavřou dohodu o průběhu hranice v Barentsově moři a usnadní tím konečné vymezení této námořní oblasti.

Viceadmirál Burcev ve čtvrtek ve Voroněži naznačil, že Rusko je připraveno řešit případné spory i silou. Předpověděl, že sousední státy se stejně jako Rusko budou snažit o ovládnutí arktických energetických zdrojů, a to i s použitím vojenské síly. "Rusko je na podobný scénář připraveno," ujistil hypotetického nepřítele ruský viceadmirál. Armáda už podle něj rozpracovala komplex opatření, která připadají v úvahu jako odpověď na případný útok.