EU podmiňovala přijetí Srbska kromě jiného dopadením bývalého velitele bosenskosrbské armády generála Ratka Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče. Zatímco v prvním případě se to Bělehradu zatím nepodařilo, ve druhém ano, a proces s Karadžičem už v Haagu začal.

Hlavní žalobce ICTY Serge Brammertz šéfy diplomacií EU přesvědčil, že spolupráce Srbska s tribunálem se zlepšuje. Zlomil tak odpor Nizozemska, které dosud naplňování stabilizační a asociační dohody blokovalo. Postoj nizozemské vlády do jisté míry souvisel i s tím, že právě její vojáci tvořili mírové jednotky, jež nebyly v roce 1995 s to zabránit masakru v bosenské enklávě Srebrenici. ICTY stíhá osoby obviněné z válečných zločinů spáchaných za občanské války v bývalé Jugoslávii v 90. letech.

Stabilizační a asociační dohoda, pod níž dosud chyběl právě podpis Nizozemska, Srbsko zavazuje k přizpůsobení vlastní legislativy zákonodárství EU. Výměnou za to Bělehrad získá nejen lepší přístup na evropské trhy, ale i přístup k některým unijním fondům.