Basora své varování uvedl ve studii, již sepsal s analytikem Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) Mitchellem Orensteinem.

"Geografická oblast sestávající z 29 zemí, a to těch, jež vznikly po rozpadu Sovětského svazu, středo- a východoevropských a balkánských zemí, je mnohem méně demokratická, méně bezpečná a méně propojená se Západem než na konci 90. let či na začátku 21. století," uvedli autoři studie, kterou CEPA zveřejnilo tento týden.

Potíže mají i nejúspěšnější

Země z regionu přitom rozdělili do tří skupin. Jednu představují vyloženě autoritářské režimy, jako je Rusko, Bělorusko či Ázerbájdžán. Ve druhé skupině pak jsou země se smíšeným režimem, například Ukrajina, Gruzie a některé balkánské země. V poslední skupině jsou pak rozvíjející se demokracie. Tato skupina odpovídá deseti novým členským zemím Evropské unie.

Autoři studie podotýkají, že známky ústupu demokracie jsou patrné i u těchto zemí, které jinak v regionu patří při přeměně hospodářského a společenského zřízení k nejúspěšnějším. I zde se daří populismu, v politice se tu uplatňují autoritářské postupy a deziluze veřejnosti stoupá. Autoři připomínají, že již v roce 2006, tedy před současnou ekonomickou krizí, většina lidí v Česku, Polsku a Maďarsku uváděla, že politická situace se od roku 1989 zhoršila.

Vliv Ruska sílí

V regionu je podle autorů studie také patrný vliv autoritářského Ruska, které se někdy snažilo podkopat zdejší demokratické vlády. Podobné cíle pak prý sleduje i Čína ve Střední Asii. Nejistotu do oblasti vnesla i krátká rusko-gruzínská válka v roce 2008 a opakující se plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou. Znepokojení z nich se odrazilo i v loňském dopisu, v němž prominentní osobnosti z regionu včetně Václava Havla vyjádřily obavy z poklesu zájmu Spojených států o něj.

Spojené státy se pak podle studie snažily tento dojem rozptýlit, převážně ale jen v podobě rétoriky. Washington by se podle autorů naopak měl vrátit k podpoře demokracie v postkomunistických zemích, kterou v posledních letech vzhledem k problémům například v Afghánistánu či Iráku značně omezil. To ale byla chyba.

V sázce je rovnováha v Evropě

Návrat autoritativních vlád do postkomunistického světa by totiž ohrozil rovnováhu v Evropě, uvedli autoři dále. Zároveň by podle nich krach návratu demokracie dal špatný signál dalším zemím, které se o její budování snaží. Spojené státy by tak v regionu měly "dokončit misi".

USA by se proto podle Basory a Orensteina měly v regionu zaměřit na dlouhodobé budování demokracie. Měly by prý také změnit rétorika a styl, neměly by například demokracii používat k nátlaku na změnu režimu, ale vyzdvihovat její univerzální hodnoty. Při podpoře demokracie by také Washington měl více spolupracovat s Evropskou unií. Zároveň by neměl podporovat jednotlivé politické vůdce, ale spíše demokratizační procesy. Spojené státy by také měly obnovit programy na podporu místních aktivistů.

Dvaasedmdesátiletý Basora byl v letech 1992 až 1995 velvyslancem USA nejprve v Československu a po jeho rozdělení v České republice. V současnosti působí v americkém Institutu pro výzkum zahraniční politiky, kde se zaměřuje na budování demokracie.