Vlámská liberální strana Open VLD ztratila důvěru v řešení problémů kolem práv frankofonní populace na vlámských předměstích Bruselu. Tato oblast, označovaná jako BHV (Bruxelles-Hal-Vilvorde), je jádrem sporů již řadu let. Tvoří ji převážně frankofonní, ale také vlámské komunity. Vlámové chtějí tento sporný region rozdělit.

Problém je s tím, co by bylo s Valony, jejichž komunity by připadly Vlámsku. Jde třeba o to, zda by mohli frankofonní voliči hlasovat i pro valonské politiky. Voliči ve Vlámsku si totiž mohou vybírat pouze z vlámských politiků.

Řešení těchto složitých záležitostí bylo v posledních dnech předmětem intenzivních jednání pěti stran vládní koalice. Tu tvoří dvě vlámská a tři frankofonní seskupení. Zmiňovanou stranu vedenou Alexandrem De Crooem ale jednání neuspokojilo.

Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Spory obou hlavních komunit zemi sužují dlouhodobě. Klíčovou roli hrály i ve volbách v roce 2007 a následném velmi složitém sestavování vlády, která vznikla až po roce jednání, je velmi křehká a několikrát se změnila. Kabinet v současné podobě fungoval jen zhruba půl roku. Tvořila ho dvě vlámská a tři valonská politická uskupení.