Článek
"Zůstal nám obohacený uran. Nebudu nic skrývat, máme ho stovky kilogramů, je vhodný pro zbraně, máme i méně obohacený," citovala prezidenta běloruská státní agentura Belta. "Už bůhvíkolik let mi radí: vyvezte ten uran, do Ameriky nebo Ruska, zaplatíme vám," řekl Lukašenko. Nátlak se podle něj zesiluje: "Přitlačili mě ke zdi, dávají mi nůž na krk. Svého času jsme odevzdali jaderné zbraně, a co jsme za to dostali?"
První běloruský prezident Stanislav Šuškevič v roce 1994 podepsal dohodu o odstranění sovětských jaderných zbraní z běloruského území výměnou za bezpečnostní záruky jaderných států. Odstranění jaderných zbraní, k němuž pak došlo v roce 1996, považuje dnes Lukašenko za "nejhrubší chybu" a následek nevybíravého tlaku USA a Ruska.
Západu není možné důvěřovat, míní Lukašenko
Bělorusko se přitom podle svého prezidenta nechystá vyrábět jaderné zbraně. Uran je skladován na bezpečném místě pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii, řekl Lukašenko. "Nechystáme se vyrábět špinavé bomby nebo uran někomu prodávat," řekl a dodal, že jeho země uran používá k vědeckým účelům.
Lukašenko je prý o osudu běloruského uranu ochoten jednat, ale nikoli pod nátlakem. "Sedněme si k jednacímu stolu a dohodněme se, co s tak velkým množstvím obohaceného uranu uděláme," navrhl prezident.
Lukašenko trpce poznamenal, že Obama ho na washingtonský summit nepozval. Je to podle něj důkaz, že "Američanům a vůbec Západu není možné důvěřovat". Rusko, Kazachstán a další postsovětské státy, které ve Washingtonu byly přítomny, kritizoval prezident za to, že Bílý dům k pozvání Běloruska nepřinutily.
