Podle zveřejněného odhadu se ve všelidovém hlasování vyslovilo pro urovnání obrovských zahraničních dluhů podle původních podmínek dojednaných loni na podzim jen 1,6 procenta islandských občanů. Příslušnou dohodu vyjednaly vlády Islandu, Velké Británie a Nizozemska.

Mezi Islanďany vyvolaly rozhořčení hlavně ujednané úroky. Samotné konání referenda však bylo sporné, neboť Británie a Nizozemsko už mezitím připustily, že Islandu nabídnou vylepšené podmínky.

Island se v ní zavázal k vyplacení 3,8 miliardy eur (přes 97 miliard korun) a úroku ve výši 5,5 procenta za ztráty související se zhroucením domácí internetové banky Icesave. Suma odpovídá více než třetině ročního HDP ostrovní země v severním Atlantiku.

Podle premiérky bylo referendu nesmyslné

Jde o peníze, které si Britové a Nizozemci uložili v islandské bance, ale kvůli krachu banky o ně přišli. Vlády Británie a Nizozemska už svým občanům peníze dávno vyplatily a po Islandu teď chtějí náhradu.

Islandská premiérka řekla, že ji odmítavý postoj obyvatel vůči původní dohodě nepřekvapuje. Už v pátek prohlásila, že považuje referendum za nesmyslné a sama se ho nezúčastnila. "Toto nemá vliv na život vlády. Musíme pokračovat a debatu o (Icesave) dokončit. Musíme mít dohodu," řekla Sigurdardóttirová v sobotu ve veřejnoprávní televizi.

Účast voličů v referendu byla podle agentury DPA výrazně nižší než je obvyklé u voleb. Konečný výsledek se očekává v neděli ráno.

Island platební závazky z krachu Icesave v zásadě uznává, ale chce vyjednat příznivější podmínky. Konečná dohoda s Británií a Nizozemskem je považována za předpoklad poskytnutí naléhavě nezbytných úvěrů Islandu ze strany Mezinárodního měnového fondu (IMF) a severských partnerských států.