Prokurátor Hans-Joachim Lutze (40), od roku 2006 zvláštní vyšetřovatel nacistických zločinů, ho ve spisu o 96 stranách viní z napomáhání k vraždě ve 27 900 případech. Jako dozorce měl Demjanjuk v táboře smrti v polském Sobiboru osobně eskortovat vězně – muže, ženy a děti, převážně Židy z Nizozemska – do plynových komor.

Kurt Schrimm, „lovec nácků“, a dva jeho spolupracovníci z Ústřední služby pro vyšetřování nacistických zločinů v Ludwigsburgu rok připravovali jmenný seznam oněch téměř 28 tisíc obětí.

 

Příliš mnoho viníků příliš snadno vyklouzlo.Kartu Gutmann, německý vedlejší žalobce

 

Před Zemským soudem Mnichov II usedl v roli jediného německého vedlejšího žalobce Kurt Gutmann (82). Osm měsíců poté, co nacisté rozpoutali v listopadu 1938 o Křišťálové noci zběsilé pogromy, uprchl malý Kurt do Skotska. Matka Jeanette, která jeho i bratra Hanse vychovávala sama, vydala na záchranu nejmladšího potomka poslední úspory. Sama s Hansem našla v roce 1943 smrt v Sobiboru.

Tou dobou tam naháněl do chřtánu nacistické smrti tisíce Židů urostlý esesák s chladnýma šedýma očima – ukrajinský zajatec z Rudé armády, který prošel výcvikovým táborem pro SS v Trawniku. Jmenoval se Ivan, dnes je z něj John. Demjanjuk měl služební průkaz číslo 1393.

Očití svědkové chybí

Obžaloba nemohla povolat jediného očitého svědka – obětem i trýznitelům je buď kolem devadesáti, nebo už nežijí.

Ignat Dalničenko, podle vlastních slov Demjanjukův kamarád, vypověděl v roce 1979 sovětským úřadům, že „Demjanjuk příkladně plnil povinnosti – od táborové rampy až po plynovou komoru“. Natolik prý vzorně, že dostával nejvíce volna ze všech dozorců. Dalničenko už nežije, obžaloba přesto hodně sází na protokol s jeho výpovědí. Další svědek, Alex N. (92) z Landshutu sloužil jako dozorce s Demjanjukem, zemřel v létě.

Jako spolužalobce vystupuje i Nizozemec Jules Schelvis (88), který jako jeden z mála Sobibor přežil, zatímco jeho tehdy dvacetiletá žena Rachel tam zemřela. Další přeživší, za války děti, nemohou Demjanjuka identifikovat, vylíčí tudíž obecně poměry v táboře.

Na otázku, proč se vrhl do procesu, Gutmann odpověděl lakonicky: „Příliš mnoho viníků příliš snadno vyklouzlo.“ Navzdory tomu, že Demjanjuk žil léta v USA, mluví špatně anglicky, takže mu budou proces tlumočit do ukrajinštiny.

Na přelíčení se akreditovalo 211 novinářů. Očekává se, že nejméně 300 lidí bude chtít proces a jeho aktéra vidět na vlastní oči. Protože zasedací sál soud pojme jen 147 lidí, bude jednání přenášeno na obrazovky do vedlejšího sálu. Zřejmě poslední velký soud s nacistou potrvá do května 2010.