Nařízení z roku 1800 stanovovalo, že každá Pařížanka, která by se chtěla obléct jako muž, se musí kvůli povolení hlásit na policejní stanici. O 92 let později dodatek dovoloval nosit kalhoty ženám, „držícím koňskou uzdu“. Omezení byla dále uvolněna v roce 1909, kdy výjimku dostaly také dámy, které jedou na kolech nebo kolo vedou za řídítka.

Od té doby bylo podniknuto několik pokusů nařízení zrušit, ale neuspěly. Koncem šedesátých let o to pařížského policejního šéfa požádala městská rada a v roce 2003 i poslanec ze strany UMP nynějšího prezidenta Nicolase Sarkozyho.

V prvním případě policie odpověděla, že není moudré měnit texty, které předvídané nebo nepředvídané změny v módě mohou vrátit v platnost. Poslední reakce byla: „Nevyužívání (normy) je občas efektivnější než (státní) intervence za přijetí zákona o změně móresů“.

O stále platném zákazu nošení kalhot ženami informovala ve své nové knize Le Droit des Femmes profesorka práva Evelyne Pisierová.

Nošení kalhot na veřejnosti se nevyplatilo letos skupině třinácti žen v súdánském Chartúmu. Policie je v červenci zatkla v jedné restauraci. Většina z nich za to byla zbičována, novinářka Lubna Husajnová si však u soudu vybojovala zrušení trestu. Nevyhnula se ale tučné pokutě.