Od bleskové války loni v srpnu, která skončila drtivou porážkou Gruzie a vyhlášením nezávislosti jejích dvou separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie, se obě země navzájem obviňují z jejího rozpoutání. Gruzínský prezident Michail Saakašvili tvrdí, že reagoval na pokus ruské armády o invazi na území Gruzie; Moskva argumentuje tím, že byla nucena zasáhnout na obranu národů obou povstaleckých republik.

Podle závěrů zprávy se Gruzie v noci ze 7. na 8. srpna pokusila vojensky ovládnout separatistickou Jižní Osetii. Ruská vojska okamžitě odpověděla. Zpráva ale konstatuje, že nic nedokazuje, že by v noci, kdy gruzínské síly zahájily vojenské akce v Jižní Osetii a bombardování Cchinvali, probíhala invaze ruských jednotek na území této oblasti a Tbilisi se muselo bránit.

"Bombardování Cchinvali jednotkami gruzínské armády během noci ze 7. na 8. srpna 2008 znamenalo začátek ozbrojeného konfliktu velkých rozměrů v Gruzii," uvádí se podle AFP ve zprávě, jejíž text komise zveřejnila na svých internetových stránkách. "Nicméně byl to jen vrcholný bod dlouhého období zvyšování napětí, provokací a incidentů" mezi budoucími válčícími stranami.  

Zpráva nešetří ani Rusko

I když zpráva klade odpovědnost za rozpoutání konfliktu i na Rusko, vyznívá hůře pro Gruzii, která se celou dobu vydává za oběť ruské agrese, píše AFP. Moskva ale nese svou část odpovědnosti za konflikt, protože týdny a měsíce před válkou prováděla strategii stupňování napětí v obou povstaleckých provinciích a kolem nich.

Ve zprávě je údajně Rusko obviněno také z toho, že porušovalo mezinárodní právo, když vtrhlo během konfliktu na gruzínské území mimo hranice Jižní Osetie. Je mu také vytýkáno, že vydávalo ruské pasy obyvatelům Abcházie a Jižní Osetie, což vedlo k nárůstu napětí s Gruzií, uvádí AFP s odvoláním na stejný zdroj a zdůrazňuje, že odpovědnost je na obou stranách.

"Učinili jsme odpovědné, čestné a jasné závěry," řekl zdroj blízký komisi, který zároveň zdůraznil, že smyslem, zprávy není přilévat znovu oleje do ohně mezi oběma znesvářenými zeměmi.Komise vedená švýcarskou diplomatkou Heidi Tagliaviniovou ale neměla zjišťovat, kde nese vinu za loňský konflikt, ale zjistit kořeny konfliktu.   

Vzbouřenecké gruzínské provincie a ruský postup a nálety. FOTO: ti, Právo

"Nechceme, aby naše zpráva byla podkladem pro nové soudní stíhání," uvedl tento zdroj. "Pokud můžeme přispět k hlubšímu uvědomění, potom jsme udělali dobrou práci," dodal.

Země dostanou příležitost se k dokumentu vyjádřit

Zpráva, na níž se podílelo 19 vojenských expertů, specialistů na mezinárodní právo, na lidská a humanitární práva, kteří se opírali o vojenské a historické dokumenty, bude ve středu předána stranám, kterých se to týká.

Další zprávu o konfliktu připravila Amnesty International. Organizace na ochranu lidských práv zmínila v ezprávě zveřejné k prvnímu výročí útoku že vyhnáno bylo za konfliktu 200 000 lidí a 30 000 lidí se jich stále nevrátilo domů. Většinu vyhnaných tvoří etničtí Gruzíni. 

Z Jižní Osetie jich do Ruska odešlo 38 500, zatím se nevrátily 4000. Ze 138 000 etnických Gruzínců, kteří před boji utekli, se do svých domovů stále nemůže vrátit zhruba 30 000 mužů a žen. Většina lidí, kteří uprchli na území Gruzie, již získala náhradní ubytování, avšak v odlehlých oblastech, kde těžko získávají práci.