Dva měsíce po vstupu příslušných protokolů v platnost by měla být otevřena také hranice mezi oběma zeměmi. Ankara ji v roce 1993 uzavřela jako výraz podpory Ázerbájdžánu, kdy Baku a Jerevan proti sobě stály v konfliktu o Náhorní Karabach, území na půdě Ázerbájdžánu obývané Armény.

Dalším sporným bodem jsou masakry, kterých se za první světové války dopustila tehdejší Osmanská říše na Arménech za to, že spolupracovali s nepřátelským Ruskem. Arménie i řada dalších zemí považují tyto represe za genocidu, při níž přišlo o život až 1,8 miliónů Arménů. Turecko represe připouští, odmítá ale hovořit o genocidě, protože obětí prý bylo zhruba jen 200 tisíc.

Výrazným signálem k uvolnění napjatých vztahů mezi oběma zeměmi byla loni v září návštěva tureckého prezidenta Abduláha Güla v Jerevanu, na kterou jej pozval jeho arménský protějšek Serž Sarkisjan u příležitosti kvalifikačního fotbalového utkání mezi Tureckem a Arménii pro mistrovství světě v roce 2010.

Sarkisjan tehdy prohlásil, že uznání genocidy na Arménech ze strany Turecka není nutnou podmínkou pro zlepšení vztahů mezi Ankarou a Jerevanem.