Hlavní obsah

Poslední summit EU pod vedením Čechů zatím jen potvrzuje dřívější sliby

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel

V Bruselu se ve čtvrtek sešly špičky členských zemí Evropské unie na posledním summitu EU pod vedením České republiky. Státníci, jejichž jednání předsedá český premiér Jan Fischer, se zatím nedohodli na zárukách pro Irsko ohledně Lisabonské smlouvy. Zopakovali své dřívější sliby finanční pomoci rozvojovým zemím, snížení emise skleníkových plynů a boje proti změnám klimatu. Kolik se na to dá peněz, ale nerozhodli.

Foto: Francois Lenoir, Reuters

Evropští státníci na konferenci v Bruselu

Článek

Jednání ohledně záruk pro Iry bude podle diplomatů pokračovat v pátek. Původně se očekávalo, že by kompromis mohl být nalezen ještě před začátkem nynějšího unijního summitu.

Irové loni v červnu v referendu lisabonskou smlouvu odmítli. EU jim pak ve snaze přimět je k uspořádání nového referenda slíbila určité záruky, podle nichž smlouva nepřinese Irsku změny v několika oblastech, jako jsou tradiční irská neutralita či národní svrchovanost ve věci daní nebo potratů.

Mezi státy už je shoda ohledně obsahu garancí, rozpory se však týkají toho, jakou právní sílu či formu by měly mít.

EU potvrdila sliby o snižování emisí a pomoci chudým zemím

V souvislosti s náklady boje proti změnám klimatu a zapojením rozvojových zemí do tohoto úsilí se v minulosti objevila různá čísla.

Celkové náklady spjaté s úsilím snižovat emise budou kolem roku 2020 ročně dosahovat podle jednoho odhadu 175 miliard eur (4,6 miliardy Kč). Podle jiného by se v roce 2030 náklady spojené s bojem proti globálnímu oteplování mohly v rozvojových zemích pohybovat mezi 23 miliardami až 54 miliardami eur (606 miliard až 1,4 bilionu Kč). Agentura Reuters zase citovala zprávu unijních expertů, podle nichž bude v roce 2020 třeba ročně pro chudé země asi 100 miliard eur (2,6 bilionu korun).

Značnou část by měly poskytnout bohaté země, tudíž i Evropská unie. Ta ale zatím nechce přijít s konkrétními přísliby. Důvodem je, že zatím stále neskončily přípravy a vyjednávání před klíčovou mezinárodní konferencí, která se ke klimatu uskuteční v prosinci v Kodani. EU nechce přicházet s nějakými čísly předtím, než se vyjádří i další hlavní hráči jako USA.

V dánské metropoli se bude jednat o nástupci Kjótského protokolu o snížení emisí, jenž vyprší v roce 2012. Unie se už dříve zavázala, že sníží jejich objem do roku 2020 proti roku 1990 o pětinu. Pokud se připojí i další velcí hráči či znečišťovatelé, jako třeba Spojené státy či Čína, pak by snížení bylo o 30 procent. Tyto závazky dnes na summitu lídři států EU potvrdili.

"Evropská unie je připravena hrát vůdčí roli v tomto procesu," píše se v návrzích závěrů z vrcholné schůzky. Ty budou schvalovány až v pátek, avšak státníci s pasážemi ke klimatu podle diplomatů už souhlasili.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám