Počet obětí leteckých útoků z 13. a 14. února 1945 je dlouhá léta předmětem sporů mezi historiky. Většinou se v současnosti uvádí počet 35 000 obětí, ale už předloni drážďanská komise uvedla, že jich bylo maximálně několik tisíc nad 25 000. Zhruba o tolika přitom hovořily i samotné drážďanské úřady v březnu roku 1945.

Na rozdíl od místních statistik však nacistická propaganda krátce před koncem války počet mrtvých silně nafoukla, když hovořila o nejméně 200 000 mrtvých a podařilo se jí ze zničení Drážďan učinit mýtus, jenž se udržel i po válce. Pravicoví extremisté dodnes hovoří o nejméně 250 000 obětí drážďanského inferna.

Podobně ničivé nálety jako Drážďany přitom zažila i další zejména průmyslová města, například Hamburk. Postupimský vojenský historik Rolf-Dieter Müller uvedl, že v německém přístavním městě zahynulo na 40 000 lidí a v japonské metropoli Tokiu dokonce 100 000.

Speciální komise složená z 13 historiků, archivářů a dalších humanitních vědců se zjišťováním počtu obětí bombardování Drážďan zabývá od roku 2004. Během té doby vědci údajně prošli 800 běžných metrů archivů s relevantními prameny. Zajímali se dokonce o analýzy hasičů nebo archeologů. Ještě do konce tohoto roku mají být prozkoumány další prameny. Protichůdné údaje prý ještě vykazují hlavně archivy hřbitovů.
V posledních letech se v Německu ozývají hlasy, podle nichž byly nálety "zbytečné" a barbarské, protože postihovaly hlavně civilní obyvatelstvo. Spojenečtí historici zase poukazují na to, že Drážďany byly tou dobou snad posledním významným dopravním železničním uzlem nacistického Německa a většina podniků v něm pracovala pro zbrojní průmysl. Britský premiér Winston Churchill jednou o ničivých leteckých útocích prohlásil: "Nikdy si nesmíme dovolit omlouvat se za to, co jsme provedli Německu."