Oba státníci podotkli, že byl pouze podepsán dokument o klidu zbraní, který je výchozím bodem pro jednání o vyrovnání. Moskva příměří přijala už v úterý. Vojáky však stahuje jen pomalu, což se Gruzii nelíbí a její prezident dal také najevo, že příměří podepsal se smíšenými pocity.

Kreml rovněž přijal hlavní body mírového plánu gruzínsko-ruského konfliktu, který předložil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Základní body dohody
Dohoda o nepoužití síly.
Zastavení všech vojenských akcí.
Volný přístup pro humanitární pomoc.
Gruzínské vojenské jednotky se vrátí na své stálé základny.
Ruské vojenské jednotky se vrátí na pozice, jež zaujímaly před vypuknutím současného konfliktu. Dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové sbory "přijmou dodatečná bezpečnostní opatření".
Začnou mezinárodní rozhovory o statusu Jižní Osetie a Abcházie a o tom, jak zajistit bezpečnost těchto území.

Saakašvili po jednání s Riceovou zopakoval obvinění vůči Rusku, které podle jeho mínění neoprávněně napadlo suverénní zemi. Podle Saakašviliho byla akce připravená a vyprovokovaná předchozími ruskými přelety přes gruzínské území.

Riceová rovněž zopakovala, že Rusko teď musí své vojáky z Gruzie okamžitě stáhnout, jak se zavázalo. Moskva však dala najevo, že okamžité stažení je problematické. Nejprve prý chce demilitarizovat oblast při hranicích separatistických regionů.

Riceová dodala, že o budoucnosti Abcházie a Jižní Osetie se bude muset jednat a rozhodne politická dohoda. Je prý ale nezbytně nutné, aby se vycházelo z toho, že jde o gruzínské suverénní území a nejprve na něm musí skončit vojenské operace a do regionu musí co nejdřív dorazit mezinárodní mírové síly.

Ministři zahraničí EU o jejich nasazení budou jednat v úterý. Účast na misi přislíbila i Česká republika ústy šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga.

Konflikt na Kavkaze
Boje v Gruzii a jejích separatistických provinciích Jižní Osetie a Abcházie propukly minulý pátek. Gruzínská armáda oblehla hlavní jihoosetinské město Cchinvali. Pak se ale do konfliktu vložilo Rusko, které podniklo desítky náletů i na zbytku gruzínského území. K ozbrojenému střetu se přidali separatisté v Abcházii.
Ruské jednotky gruzínské z Jižní Osetie vytlačily, nezastavily se však a pokračovaly do gruzínského vnitrozemí. Všechny strany svalují vinu za agresi a civilní oběti vzájemně na druhého. Navzájem se obviňovaly i z etnických čistek. Gruzie kvůli tomu podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora.
Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii po rozpadu Sovětského svazu a tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Žádná země světa však až dosud jejich nezávislost neuznala, dokonce ani Rusko ne, ačkoli hospodářsky oba sousedící regiony podporuje.