V květnu žádal Salvat v dopise prezidenta Nicolase Sarkozyho, aby mu umožnil euthanasii. Svou žádost zdůvodňoval slovy: "Vím, že jednou ztratím své schopnosti. Nechci být donucen zůstat živý ve svém těle jako vězeň. Chci zemřít dříve, osvobodit se od toho strádání.“

Sarkozy mu nevyhověl. „Z filozofických i osobních důvodů jsem přesvědčen, že nemáme právo svobodně ukončit naše životy,“ uvedl prezident v dopise z 6. srpna. Svůj postoj vysvětlil: „Nechci ale utíkat před zodpovědností. Rád bych viděl rozhovory mezi pacienty, jejich lékaři a rodinou, které by při respektu k lidským hodnotám našli adekvátní řešení pro každou situaci.“

Podle jeho matky Régine to mladíka velmi rozrušilo. V neděli se muž postižený od šesti vzácnou degenerativní nemocí mitochondrií předávkoval léky. Ukončil svůj život pět měsíců poté, co se podobně nevyléčitelně nemocná Francouzka otrávila barbituráty. Dvaapadesátileté Chantal Sébireové zakázal euthanasii soud.

Salvatovi chtěla pomoci ukončit život v roce 1999 jeho matka Régine, ale nepovedlo se jí to. Prokuratura zahájila její vyšetřování pro pokus o vraždu, ale případ později odložila.

Salvat v dopise na rozloučenou vyjádřil naději, že boj za asistovanou sebevraždu bude pokračovat a dostane se do zdárného konce. Advokátka rodiny prohlásila, že doufá, že jeho výzva bude vyslyšena. Podle ní mladík provedl "bojovný čin".

Salvatův čtvrteční pohřeb byl jen symbolický, protože úřady jeho tělo nevydaly kvůli soudně nařízené pitvě.

Mladíkovi byl vzorem Vincent Humbert, kterému v roce 2003 pomohl zemřít lékař. Humbert, jemuž bylo tehdy 22 let, byl po automobilové havárii slepý, němý, paralyzovaný a trpěl neustálými bolestmi.