Viojačić se už přes den nechal slyšet, že odvolání zřejmě pošle poštou, a učiní tak večer, v nejzazší možný termín.

Soud o odvolání musí rozhodnout do tří dnů poté, co odvolání obdrží. zřejmě tak učiní hned v pondělí. Pak ještě musí extradici schválit srbská vláda, ta však už dala najevo, že to udělá. Podle analytiků je ale jasné, že soud odvolání zamítne.

Karadžić čeká na rozhodnutí v bělehradské vazební věznici. Vujačić prozradil, že Karadžić se cítí výborně a čas si krátí čtením bible. Odmítá prý potravu, ale zatím nijak nenaznačil, že by šlo o protestní hladovku.

Příbuzní za Karadžičem nemohou

Slovenský diplomat Miroslav Lajčák, který zastává post Vysokého představitele mezinárodního společenství v Bos, oznámil, že nepovolí Karadžičovým příbuzným vycestovat do Bělehradu, než bude bývalý bosensko-srbský předák vydán mezinárodnímu tribunálu v Haagu. Rodinným příslušníkům byly již dříve odebrány cestovní pasy kvůli obavám, že by mohli Kadadžičovi pomáhat na útěku.

 

„V budoucnu budou mít dostatečnou možnost se s ním setkat, zatímco mnoho lidí ze Srebrenice otce neuvidí už nikdy,“ řekl Lajčák s poukazem na masakr, při němž v roce 1995 bosensko-srbské jednotky zavraždily osm tisíc Bosňáků, především muslimů, ve východobosenské Srebrenici.

Srbové jsou proti vydání

Podle v pátek zveřejněného průzkumu veřejného mínění je 54 procent Srbů proti vydání Karadžiče haagskému tribunálu, pro se vyjádřilo 43 procent z tisícovky dotázaných. Průzkum bělehradského Institutu pro strategický marketing také ukázal, že třetina Srbů považuje Karadžiče za národního hrdinu, pouze pro 17 procent z nich je válečným zločincem; 42 procent oslovených ho nepovažuje ani za jedno. Jako zaujatý či protisrbský vnímá ICTY podle této ankety 86 procent Srbů.

Součástí taktiky advokátů je také možná žaloba za údajný Karadžičův únos. Vujačić spolu se svým klientem tvrdí, že někdejší bosensko-srbský předák byl zatčen už v pátek a nikoli v pondělí, jak tvrdí srbské úřady. Pak ho prý bezpečnostní složky držely tři dny v zajetí na neznámém místě, než jeho zatčení oficiálně oznámily.


Dluží obětem války miliardy

Podle zástupce Vysokého představitele mezinárodního společenství v Bosně, amerického diplomata Raffiho Gregoriana, dluží Karadžić dluží obětem občanské války ve své zemi miliardy dolarů jako náhradu materiálních škod a bolestné. Gregorian to řekl sarajevskému listu Dnevni avaz.

„Před několika lety prohrál Karadžić několik procesů u amerických soudů, které jej odsoudily za zřizování koncentračních táborů, v nichž byly systematicky znásilňovány ženy,“ uvedl Gregorian. Představitelé mezinárodní správy v této bývalé jugoslávské republice proto zvažují zabavení veškerého Karadžičova majetku, aby obětem mohlo být vyplaceno alespoň symbolické odškodné.

Skutečného Dabiče obléhají reportéři

Srbské úřady stále pátrají po tom, kdo Karadžičovi pomohl získat falešnou identitu, díky níž mohl 13 let unikat před zatčením a předáním haagskému tribunálu, který ho obvinil z genocidy. Vypátraly Dragana Dabiče, pod jehož jménem se Karadžić skrýval. Podle ministra Rasima Ljajiče, který má na starosti stíhání válečných zločinů, vyšetřovatelé zjistili, že skutečný Dabič, šestašedesátiletý zedník, žije v městě Ruma u Bělehradu. „Dabičovy doklady se od Karadžičových liší jen fotografiemi,“ prohlásil Ljajić .