„Těžko odhadovat, který den bude Karadžić vydán,“ uvedl Bruno Vekarić ze zvláštního soudu pro válečné zločiny. „Reálně lze očekávat, že to bude v pondělí nebo v úterý, ale může to být i dříve.“

Dodal, že zahájení právního procesu extradice už nic nebrání: „Jeho identita byla plně potvrzena.“ Podle srbského ministra Rasima Ljajice se v době zatčení Karadžić vydával za Dragana Dabiće, jenž nebyl srbské národnosti.

Pravděpodobný je však až závěrečný termín, protože Karadžičův advokát Svetozar Vujević již oznámil, že se Karadžić proti očekávanému rozhodnutí o vydání odvolá. A míní tak učinit v nejzazším možném termínu, aby proces alespoň o pár dní protáhl.

Vekarić vysvětlil, že rozhodnutí padne do devíti dnů. Nejprve musí bělehradský soud rozhodnout, že byly splněny všechny podmínky pro vydání, na což má tři dny. Karadžić se proti vydání může v třídenní lhůtě odvolat a tribunál pro válečné zločiny musí o tomto odvolání do dalších tří dnů rozhodnout.

Obhájce tvrdí, že zatýkající porušili zákony

Obhájce také míní napadnout srbské úřady, které Karadžiče zatýkaly. Podle něj byl Karadžić zatčen již v pátek, byl držen na neznámém místě a měl zavázané oči. "Nikdo neví, kdo ho zatkl a kde byl od pátku 21:30, kdy byl zatčen.“ On jen řekl, že mu tito lidé ukázali policejní průkazy, kamsi ho odvedli a drželi ho v místnosti. Měl zavázané oči, byl držen v místnosti a to je absolutně nezákonné.“

Karadžić popírá všechna obvinění haagského tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii ICTY. Obviněn je především v souvislosti se vyvražděním 8000 tisíc bosenských mužů v Srebrenici v roce 1995, kterého se dopustily síly jeho Republiky srbské v Bosně. Byl také obviněn v souvislosti s ostřelováním Sarajeva a kvůli tomu, že jeho jednotky unesly 284 příslušníků mírových sborů OSN a používaly je jako živé štíty. Svou obhajobu hodlá Karadžić vypracovat sám.