Dubanovsky i další nájemníci prý ale měli zakázáno do sklepa chodit pod pohrůžkou výpovědi z bytu. Citovaný svědek podle svých slov slýchával, že ze suterénu vychází nějaký hluk, Fritzl to však prý odbýval slovy, že zvuky vycházejí z ústředního topení. Dubanovsky se domníval, že v suterénu bylo nějaké skladiště, protože Fritzl tam prý často nosil potraviny.

Podle šéfa dolnorakouského kriminálního úřadu Franze Polzera ale dosavadní vyšetřování naznačuje, že Fritzl při páchání svých zločinů v Amstettenu neměl komplice. Stejně tak se jeví jako nepravděpodobné, že by sexuálně zneužíval děti, jež s Elisabeth zplodil. „Kriminalistická zkušenost ale velí, že stoprocentně nelze vyloučit nic,“ dodal Polzer opatrně.

Rakušan Josef Fritzl, který 24 let věznil svou dceru Elisabeth.

Fritzl se přitom dopustil sexuálního násilí už dříve a strávil prý za to půl druhého roku ve vězení. List Oberösterreichische Nachrichten zveřejnil výpověď ženy, kterou měl Fritzl v roce 1967 znásilnit. „Když jsem uviděla jeho obrázek v televizi, hned jsem věděla, že to je on. Ty oči, znovu jsem si na to vzpomněla,“ popsala žena moment, který jí vyvolal vzpomínky na událost starou 41 let.

Žena, kterou deník označuje iniciálou M., byla tehdy právě vdaná a měla malé dítě. Když manžel odešel na noční na dráze a ona šla spát, vnikl do jejich lineckého bytu ve zvýšeném přízemí neznámý muž a strhl z ní peřinu. „Nejprve jsem si myslela, že se vrátil manžel,“ vylíčila situaci. Pachatel jí přiložil nůž ke krku a pohrozil jí: „Jestli budeš křičet, tak tě zabiju.“ Poté ji znásilnil a po činu utekl.

Policie se vrací k nevyjasněným násilným činům

Policii navzdory násilníkově pohrůžce všechno hned nahlásila a podle citovaného deníku byl Fritzl identifikován a za znásilnění také odsouzen. Státní zastupitelství v Linci, kde muž v inkriminovanou dobu skutečně žil, se ale k těmto informacím odmítlo nyní vyjádřit. Internetové verzi německého týdeníku Stern pouze potvrdilo, že dokumentaci k tomuto případu předalo státnímu zastupitelství v St. Pöltenu, jež šetří celou kauzu Elisabeth Fritzlové.

Policisté sice opakovaně řekli, že Fritzl z pohledu zákona nemá žádné trestní záznamy. Odvolávali se však na ustanovení zákona o výmazu trestů, a ten nedovoluje hovořit o trestech, pokud už byly zahlazeny.

Podle paní M. byl Fritzl voyeur. „Jezdil po okolí na kole a všechno si prohlížel,“ popsala tehdejší chování muže, který adoptoval tři děti, jež zplodil se svou vězněnou dcerou, a další tři po celý život držel v podzemí. Podle listu Kronen odůvodnil zadržování dcery v podzemí tvrzením, že ji „chtěl ochránit před drogami“.

Rakouská policie mezitím prověřuje, zda Fritzl nespáchal i další trestné činy. Je podezřelý, že v roce 1974 zapálil penzion nedaleko Salcburku, který tehdy vedl se svou ženou Rosemarie. Důvodem měla být snaha získat peníze od pojišťovny, neboť zařízení příliš neprosperovalo. Stejného činu se měl dopustit na tomto, již zrekonstruovaném rekreačním objektu i o osm let později. Motivem měl znovu být pojistný podvod. Ačkoli ho policie v obou případech podezírala, ani v jednom nenašla dost důkazů, aby ho obvinila.

Mrtvá dívka

V roce 1986 byla nedaleko penzionu u jezera nalezena zavražděná dívka, na níž byly zjištěny četné stopy sexuálního násilí. V tomto případě Fritzl mezi podezřelými nefiguroval, policie však nyní zpětně tuto možnost prověřuje. Kriminalisté také znovu prošetřují starší a dosud nevyřešené případy zmizení osob, přičemž se zaměřují na mladé dívky.

Policie předesílá, že vyšetřování kauzy bude velmi dlouhé. Až dlouhé měsíce prý potrvá zejména detailní prozkoumání celého Fritzlova domu a zvláště jeho rozsáhlých sklepních prostor a dalších okolností kolem místa tragédie.

Důležitou nezodpovězenou otázkou také zůstává, jak mohl Fritzl sám vybudovat tak rozsáhlý úkryt a provést v něm nepozorovaně tak velké úpravy. To, že měl stavební povolení na rozšíření sklepa, navíc podle kriminalistů budí podezření, že se na čin dlouhodobě připravoval už od 70. let. Stavba byla zkolaudována v roce 1983, Fritzlova dcera zmizela hned a v následujícím roce.