Společnost Reaction Engines ve čtvrtek představila úvodní podobu projektu, který je označován za následovníka supersonického Concordu.

Navrhovaný stroj by měl být schopen letět pětkrát rychleji než zvuk, tedy mach 5 a to ve stratosféře. Hypersonickou rychlost však umožní zcela odlišné motory, spalující tekutý vodík. Jde náporový motor, který nemá kompresor, stlačující vzduch. Vzduch je stlačován v difusoru na vstupu.

Náporové motory se vyvíjejí už třicet let, zatím však nebyly využívaným, protože fungují až po dosažení určité rychlosti a stroj musí být vybaven ještě dalšími motory. Reaction Engines se ale zabývají výbojem kombinovaných motorů. Navrhovaný motor Scimitar by umožnil nejen let rychlostí skoro 4800 kilometrů za hodinu, ale také start.

Motory spalující tekutý vodík jsou také šetrnější k životnímu prostředí, protože jejich spalinami je především vodní pára.

Podoba stroje

Stroj A2 - Lapcat by měly pohánět čtyři tyto motory. Samotný stroj pro 300 cestujících je mnohem delší než současná letadla, měřil by asi 137 metr, zatímco obří Airbus A-380 je dlouhý jen 73 metry. Stroj podobně jako JAS-39 Gripen má tzv. kachní koncepci s malými řídícími plochami na špici trupu a trojúhelníkovými křídly o relativně malém rozpětí v polovině délky trupu.

Polovinu trupu by zabíraly nádrže s kapalným vodíme, A2 by neměl žádné okna, protože neexistují materiály, z nichž by je bylo možné vyrobit. Při hypersonických rychlostech se mimořádně zahřívá celý povrch stroje, zejména pak na špici trupu a náběžných hranách. Aby cestující netrpěli nepříjemnými pocity, doporučili technici místo oken instalovat obrazovky, na které by se promítal obraz okolí letadla.

Ředitel společnosti Reaction Engines Alan Bond popsal, jak by vypadal let do Austrálie z evropské metropole: „A2 by opustil mezinárodní letiště v Bruselu, letěl by tiše podzvukovou rychlostí mach 0,9 nad severní Atlantik, kde by dosáhl rychlosti mach 5, kterou by letěl přes Severní pól a Pacifik do Austrálie." Let by podle něj trval 4 hodiny a 40 minut.

Spor o cenu letenky

„Zní to neuvěřitelně vzhledem k současným standardům, ale nevím, proč by příští generace nemohly dělat jednodenní výlety do Australasie,“ dodal ještě. Podle něj bude za čtvrt století asi deset procent dopravních letů hypersonických.

Odhaduje, že letenka by stála asi tolik, kolik dnes letenka první třídy, možná 70 000 korun. Odborníci na leteckou dopravu s tím ale polemizují. Nadzvukový Concorde neuspěl právě kvůli vysokým nákladům na letenku. A letenky hypersoniku by byly podle nich mnohonásobně dražší než u běžných velkokapacitních letadel.

Bond však chtěl především ukázat, že hypersonická dopravní letadla jsou možná. „Nyní je na světě, aby se rozhodl, jestli je chce.“