"Dnes jsme jasně řekli: pro nás je Srbsko budoucí člen Evropské unie. Toto je politická podstata tohoto dokumentu," řekl slovenský ministr zahraničí Ján Kubiš.

Dohoda, která by podle něj měla být podepsána 7. února, se ale bude zabývat výhradně volným obchodem a zjednodušením vízového režimu, nikoli možným budoucím členstvím Srbska v EU.

Srbský ministr zahraničí nabídku svých kolegů z EU přivítal. "Jsme velmi potěšeni tímto průlomem. Dnešek je velmi důležitý den... na cestě Srbska k plnému členství v EU," prohlásil šéf srbské diplomacie Jeremić.

"Doufám, že nám občané Srbska dají 3. února mandát, abychom tuto dohodu podepsali," narážel na nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Srbsku, v němž se utká proevropský prezident Boris Tadić s nacionalistou Tomislavem Nikoličem.

Snaha oslabit srbské nacionalisty

 Unie se tak snaží na poslední chvíli podpořit v druhém kole proevropského kandidáta Borise Tadiče proti nacionalistovi Tomislavu Nikoločovi. Doposud totiž EU kladla Srbsku značné překážky, protože nezajistilo vydání hledaných válečných zločinců před mezinárodní tribunál do Haagu. To ovšem hrálo do karet nacionalistům, kteří posilují i kvůli plánu kosovských Albánců odtrhnout se v nejbližší době od Srbska a vyhlásit samostatnost.

EU jim v tom nijak výrazně nebrání, přestože to představuje porušení principu územní celistvosti a podobné plány by Baskům nebo Skotům neprošli. 

Slovinsko ale usilovalo o to, aby stabilizační a asociační dohoda byla podepsána už v lednu, tedy před druhým kolem prezidentských voleb, což by posílilo šance Tadiče.

Proti se však postavilo mimo jiné Nizozemsko, které podpis podmiňuje tím, že Bělehrad bude plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Tribunál se usilovně snaží předvést před soud někdejší bosenskosrbské předáky stíhané pro válečné zločiny, zejména bývalého generála Ratka Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče.