Alexandr Šimič řekl, že Srbsko má v případě jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova právo zahájit válku jako způsob obrany svého teritoria. "Srbsko má špatné zkušenosti s ozbrojenými střety během válek v bývalé Jugoslávii, a my jsme proto rozvážnější a opatrnější, státní zájmy se ale samozřejmě hájí i prostřednictvím války," dodal.

Šimičova slova citovaná bělehradskými médii vyvolala ostrou reakci EU. Jeden z jejích vyjednavačů, německý velvyslanec v Londýně Wolfgang Ischinger řekl: "Výrok je nepřípustný a netolerovatelný a porušuje pevné závazky dané srbským prezidentem u jednacího stolu". Doufá prý, že vláda v Bělehradu se od prohlášení distancuje.

Ta zatím mlčí. Jeden srbský diplomat pouze zopakoval středeční slova ministra zahraničí Vuka Jeremiče, že jeho vláda použije všechny prostředky k zabránění kosovské nezávislosti kromě vojenského zásahu. Srbský postoj dlouhodobě podporuje také Rusko.

EU v otázce samostatnosti Kosova nejednotná

Spojené státy již naopak naznačily, že jsou připraveny samostatné Kosovo uznat. V Evropské unii nepanuje v této otázce jednoznačný názor, část členských států je totiž proti.

Kosovští politici předpokládají, že budoucnost Kosova se bude odvíjet částečně podle takzvaného Ahtisaariho plánu, který nakonec kvůli odporu Ruska v Radě bezpečnosti OSN letos ztroskotal. Zvláštní vyjednávač OSN Martti Ahtisaari navrhoval pro Kosovo nezávislost pod mezinárodním dohledem a Albánci v Kosovu počítají s přítomností jednotek EU na svém území.

Podle srbského premiéra Vojislava Koštunici je ale koncept nezávislého státu s mezinárodním dohledem nesmyslný.