Článek
Tusk, jehož jeho strana už v úterý oficiálně nominovala na funkci ministerského předsedy, řekl, že bude při rozhovorech s lidovci "velkorysý". Nechce vést vyjednávání z pozice povolební aritmetiky, řekl televizi TVN24 s tím, že PSL by mohla získat i více ministerských postů, než by odpovídalo síle jejího zastoupení v novém parlamentu.
Očekává se nicméně, že při projednávání některých programových bodů by mohly nastat mezi oběma stranami střety.
Daně Achillovou patou rozhovorů
Tusk se podle svých slov bude snažit přesvědčit Pawlaka, aby například přistoupil na určitou formu rovné daně, která je klíčovým požadavkem v programu PO, zatímco PSL ji odmítá.
"Měli bychom se dopracovat takové podoby rovné daně, aby byla pro domácnosti přijatelná," řekl Tusk, jehož PO usiluje o jednotnou daň z příjmu fyzických osob 15 procent a právnických osob deset procent.
Komentátoři ale v této souvislosti připomínají, že na daňových otázkách ztroskotala již před dvěma lety povolební vyjednávání PO a strany odcházejícího premiéra Jaroslava Kaczyňského Právo a spravedlnost (PiS). "Bude to nejtěžší bod jednání," připustil Eugeniusz Klopotek z PSL, avšak dodal, že se "koalice přece nemůže rozbít kvůli dani".
Také Pawlak zřejmě nechce příliš tlačit na pilu. Projevil sice zájem o funkci vicepremiéra, ale nebude na tom trvat. "Nemusím být nutně ve vládě. Byl jsem už dvakrát premiérem a vím, co to s sebou nese," řekl rozhlasu Radio Zet. Ve Varšavě mezitím začaly kolovat spekulace, že by Pawlak mohl stanout v čele Sejmu nebo vést ministerstvo zemědělství.
Šéfem diplomacie by se údajně mohl stát Wladyslaw Bartoszewski, který byl v letech 1990-1995 velvyslancem ve Vídni a poté dvakrát krátce i ministrem zahraničí - 1995 a 2000 až 2001.
Premiér Kaczyňski odstoupí 5. listopadu
Jaroslaw Kaczyňski ve středu oznámil, že z premiérské funkce odstoupí 5. listopadu, kdy se sejde k prvnímu zasedání nový Sejm. Dodal, že PiS bude v nadcházejících čtyřech letech tvrdou opozicí.
"Velké znepokojení" vyjádřil Kaczyňski nad pozitivními reakcemi Ruska a Německa na volební výsledky v Polsku. PiS podle něho očekává, že příští vláda bude pokračovat v "tvrdé politice obrany národních zájmů naší země". Kaczyňski si rovněž posteskl, že vztahy Tuska s německou kancléřkou Angelou Merkelovou nejsou takové, jaké by měly být mezi vůdci dvou suverénních států.
Občanská platforma a lidovci
Občanská platforma (PO) je stranou pravého středu, kterou před parlamentními volbami v roce 2001 založili politici konzervativního a liberálního zaměření z různých uskupení. V ekonomické oblasti zastává liberální pozice. Prosazuje rychlé zavedení evropské měny, privatizaci, nižší daně, decentralizaci rozhodování a rázné omezení státní byrokracie, včetně boje proti korupci. Na rozdíl od strany Právo a spravedlnost (PiS) dosluhujícího premiéra Jaroslawa Kaczyňského zastává PO proevropská stanoviska a má také lepší vztahy s německými politiky. Stoupenci PO se rekrutují převážně z mladších vrstev ve městech.
Polská lidová strana (PSL) je jednou z nejstarších politických stran v zemi - byla založena v roce 1895. Před rokem 1990 působila pod názvem Sjednocená lidová strana jako jeden ze satelitů komunistické strany. Zastává konzervativní, katolické až centristické názory a svůj program orientuje na zemědělce. Voličskou základnu má téměř výhradně na venkově. PSL se vyslovuje pro silný vliv státu v některých hospodářských odvětvích a požaduje ochranu zájmů polských zemědělců v rámci EU. Jde o stranu s menším vlivem, její vstup do parlamentu nebyl před volbami jistý.
Bývalý ministr školství Roman Giertych, jenž byl svými kontroverzními názory trnem v oku politiků EU, ve středu oznámil, že rezignuje na funkci vůdce ultrakatolické a nacionalistické Ligy polských rodin (LPR) a vrátí se k povolání advokáta. LPR se nedostala do parlamentu.