"Diktátoři jsou v dnešní době jasní. To jsou ti, kteří vybudovali Guantanámo, to jsou ti, kteří ve věznici Abú Ghrajb zničili spousty lidí," řekl Burudžerdí novinářům. Írán je podle něj demokratickou zemí, protože má za sebou dlouhou historii svobodných voleb.

Burudžerdí obhajoval i kontroverzní výroky íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Ten dříve mimo jiné volal po vymazání Izraele z mapy a zpochybňoval některá fakta o holokaustu. Způsob, kterým se v Evropě bádá o holokaustu není podle předsedy výboru svobodný.

"Proč je v Evropě zakázáno, aby se bádalo o holokaustu? Proč v Evropě univerzitní profesor, který se chce o tom dozvědět něco víc, musí jít k soudu a dostane se do vězení?" řekl.

Ostrým protiizraelským výrokům se ale vysoce postavený íránský politik vyhnul. Uvedl pouze, že budoucnost Izraele by mělo vyřešit referendum, v němž by jak muslimové, tak židé a křesťané určili vládu své země.

Obavy z radaru v Česku

K případnému umístění amerického radaru v České republice Burudžerdí řekl, že se Írán těchto plánů obává především kvůli negativní reakci Ruska. Rozšíření amerického protiraketového deštníku by kvůli obranné reakci Ruska mohlo vést k nové studené válce, míní. "Samozřejmě, že my v Íránu také máme velké obavy. Obzvláště z toho, že si USA vybraly jako základnu Evropu," řekl.

V reakci na pochybnosti o íránském jaderném programu Burudžerdí řekl, že Írán je připraven dořešit s inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zbývající otázky kolem íránského jaderného vývoje. Podle názoru USA a dalších západních mocností se Írán nepodřídil dvěma předchozím rezolucím RB OSN a dál vyvíjí své nukleární aktivity, které podle nich směřují k získání jaderné zbraně.