Článek
Výsledek je kompromisem. Skandinávské země požadovaly snížení o třicet procent, země bývalého východního bloku mají šanci, že budou emise snižovat méně, než jim určuje závazek. Právě Polsko a Maďarsko se stavělo proti závaznému snížení, aby to nebrzdilo jejich ekonomiku. ČR podporovala německý návrh snížit emise o dvacet procent.
"Budou země jako například Německo, kde bude snížení emisí skleníkových plynů výraznější," uvedl Gabriel. Na země bývalého sovětského bloku budou vzhledem k rostoucím ekonomikám požadavky mírnější.
Ministři podpořili také skandinávský cíl snížit v následujících 13 letech emise celosvětově o 30 procent, ovšem podmínili to tím, že se k evropské iniciativě přidají i další průmyslové státy.
Původní závazek byl osm procent
Závazek pětinového snížení dalece překračuje hranice současné legislativy, podle níž má EU snížit do roku 2012 emise o osm procent. Zástupci unie by tak měli dobrý argument, jak přesvědčit co nejvíce zemí, aby se do ostřejšího boje s emisemi pustily také. Evropská unie si připravuje pozice pro vyjednávání o další fázi Kjótského protokolu, které by se mělo uskutečnit koncem tohoto roku. Chce radikální snížení emisí.
Ministři také jednají o nedávno zveřejněné strategii na snížení emisí u automobilů a o zařazení leteckých společností do celoevropského systému obchodu s emisními povolenkami.