Podle Irvinga vznikl pojem holocaust v roce 1975 s cílem využít tragédii Židů k propagandistickým účelům. "Nepochybuji o tom, že nacisté zavraždili milióny Židů, ne však v Osvětimi, ale na jiném místě. Osvětim je turistická atrakce," řekl. Dodal, že se historici nemají k hlubší analýze faktů, protože se obávají, že by - podobně jako on - mohli skončit za mřížemi [celá zpráva].

K iniciativě italského ministra spravedlnosti Clementa Mastelly, podle níž by se i v Itálii stalo popírání holocaustu trestným činem, Irving řekl, že člen italské vlády je obětí židovské lobby z Říma a že si tak chtěl koupit podporu jejich příslušníků.

Irving upozornil, že řada italských nakladatelství odmítá publikovat jeho knihy, což si vysvětluje silným tlakem židovských organizací. "Moji nepřátelé učiní všechno pro to, aby mě zničili, jsem však na to hrdý, protože to znamená, že mě považují za protivníka, jehož se obávají," uzavřel.

Valné shromáždění OSN v pátek bez hlasování přijalo rezoluci odsuzující jakékoli popírání holocaustu. Írán, který nedávno uspořádal vědeckou konferenci, na níž většina řečníků zpochybňovala, že nacisté za druhé světové války vyhladili na šest milionů Židů, se nicméně od této akce distancoval a označil dokument za "politické cvičení".

Svět si připomíná památku obětí

Svět si 27. ledna v Den šoa připomíná památku obětí šesti miliónů židovských obětí nacistických táborů. Právě v tento den v roce 1945 byl sovětskou armádou osvobozen koncentrační tábor v Osvětimi, kde nalezlo svou smrt 1,5 miliónu lidí.

Den památky je rovněž příležitostí upozornit na oběti dalších ukrutností, které se udály za druhé světové války i po ní, například masakrů v Kambodži, Rwandě, Bosně a Kosovu. Vzpomínkové ceremoniály se konají nejen v bývalých koncentračních táborech jako je Sachsenhausen v Německu, ale také v ostatních evropských a světových městech.

U příležitosti Mezinárodního dne uctění památky obětí holocaustu vyzvala německá kancléřka Angela Merkelová k boji proti radikální pravici. Německá Ústřední rada Židů v celostránkových inzerátech varovala před popíráním masového vyvražďování evropských Židů, jak to podle ní činí íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

Polský prezident Lech Kaczyński vyznamenal při stejné příležitosti čtyři desítky těch, kteří riskovali vlastní životy ve snaze pomoci vězňům koncentračního tábora v Osvětimi.