Hlavní obsah
Zimní idyla v podhůří Šumavy - Kašperské Hory Foto: Město Kašperské Hory

Na palubě trajektu Estonia, který se v roce 1994 potopil v Baltickém moři, nebyly žádné výbušniny. Uvedla to v pátek s odkazem na zprávu vyšetřovatele švédská vláda. Při tragédii tehdy zemřelo více než 800 lidí.

Zimní idyla v podhůří Šumavy - Kašperské Hory Foto: Město Kašperské Hory
Trajekt Estonia nepřevážel výbušniny

Nové prošetření případu nařídil kabinet na konci loňského roku. Tehdy se opět objevily teorie, že Estonia pašovala z Estonska do Švédska vojenský materiál sovětské výroby. Měly mezi ním být údajně i zásilky výbušnin.

Švédský premiér Goran Persson tvrzení odmítl. Novým prošetřením kauzy v prosinci pověřil soudce Johana Hirschfeldta. Ten v závěrečné zprávě vyloučil, že by trajekt v době potopení vezl výbušniny.

Soudce nicméně nevyloučil, že nejméně dvakrát - 14. a 20. září - byl na palubě vojenský materiál. S touto verzí přišel v prosinci celník Lennart Henriksson, který jako první o podezřelých zásilkách promluvil ve státní televizi. [celá zpráva]

Konstrukční vada

Estonia plula z Tallinnnu do Stockholmu. Potopila se za bouře v noci z 28. na 29. září 1994. Při neštěstí zemřelo 852 lidí, většinou Švédů. Zachránit se podařilo 137 osob.

Mezinárodní vyšetřovací komise složená ze Švédů, Finů a Estonců v roce 1997 došla k závěru, že příčinou tragédie byla špatná konstrukce plavidla.

Poryvy větru a silné vlny údajně otevřely dveře, jimiž se naloďovaly automobily. Do trajektu následně natekla voda. Plavidlo se posléze stalo neovladatelné.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků