Článek
Reportéři bez hranic konstatují, že ve státech s autoritářskými režimy a v diktaturách je přístup k médiím nadále poznamenán cenzurou a pronásledováním. Upozorňují ale i na to, že i v demokratických zemích se tisk ocitá pod rostoucím tlakem. Například v USA, v Polsku nebo v Británii politici dávají veřejně najevo své pohrdání novináři.
„Zvlášť děsivé je, že i demokracie stále silněji omezují nezávislá média a novináře, místo aby svobodu tisku uchovávaly jako základní hodnotu,” prohlásil podle agentury DPA mluvčí RSF Michael Rediske.
Ve zhruba dvou třetinách ze 180 zkoumaných zemí se situace zhoršila, k čemuž přispěl i vývoj v demokratických státech. Politici v nich opakovaně novináře napadali, vlády posilovaly pravomoci tajných služeb a hrozily takzvaným whistleblowerům, tedy zaměstnancům nebo bývalým pracovníkům upozorňujícím na nelegální či neetické praktiky, které jdou proti veřejnému zájmu.
O dvě místa si pohoršily například Spojené státy, které nyní zaujímají 43. příčku. Znepokojujících rozměrů tam prý nabylo stíhání investigativních novinářů a whistleblowerů. Prezident Donald Trump se systematickým urážením kritických médií distancoval od dlouhé tradice USA coby ochránkyně svobody tisku, tvrdí RSF.
K propadu ČR přispěl Babiš
Situaci v České republice zpráva charakterizuje jako „vzestup oligarchů”. Koncentrace vlastnictví médií podle RSF v zemi dosáhla „kritické hladiny”. „Od roku 2008 využívali noví oligarchové svého majetku, aby nakupovali noviny, a upevnili tak svůj vliv. Jeden z nich, Andrej Babiš, je zároveň vicepremiérem a ministrem financí i vlastníkem dvou nejvlivnějších deníků,” stojí ve zprávě, která zmiňuje také přijetí zákona o střetu zájmů přezdívaného lex Babiš.
Stav svobody tisku se zhoršil například i v Maďarsku, které se pod vládou premiéra Viktora Orbána propadlo oproti předchozímu roku o čtyři příčky, a tak mu nyní náleží nelichotivé 71. místo. Polsko, které má podobně jako Maďarsko konzervativní vládu podnikající řadu kontroverzních kroků, kleslo dokonce o sedm příček na 54. Ještě v roce 2015 bylo 18. O pět příček se propadlo také Slovensko, které je na tom však z visegrádských zemí nejlépe. Zaujímá celkové 17. místo.
| Pozice | Stát | 2015 | 
|---|---|---|
| 1 | Norsko | 2 | 
| 2 | Švédsko | 5 | 
| 3 | Finsko | 1 | 
| 4 | Dánsko | 3 | 
| 5 | Nizozemsko | 4 | 
| 6 | Kostarika | 16 | 
| 7 | Švýcarsko | 20 | 
| 8 | Jamajka | 9 | 
| 9 | Belgie | 15 | 
| 10 | Island | 21 | 
| 11 | Rakousko | 7 | 
| 12 | Estonsko | 10 | 
| 13 | Nový Zéland | 6 | 
| 14 | Irsko | 11 | 
| 15 | Lucembursko | 19 | 
| 16 | Německo | 12 | 
| 17 | Slovensko | 14 | 
| 18 | Portugalsko | 26 | 
| 19 | Austrálie | 25 | 
| 20 | Surinam | 29 | 
| 21 | Samoa | 40 | 
| 22 | Kanada | 8 | 
| 23 | Česká republika | 13 | 
| 24 | Namibie | 17 | 
| 25 | Uruguay | 23 | 
| 39 | Francie | 38 | 
| 40 | Velká Británie | 34 | 
| 43 | USA | 49 | 
Mezi země, které se v žebříčku RSF propadly, patří i Turecko, které nyní zaujímá 155. místo, což znamená pokles o čtyři příčky. Turecko loni zažilo vlnu represí, které následovaly po neúspěšném pokusu o vojenský převrat.
Na čele žebříčku je Norsko, následované Švédskem, Finskem, Dánskem, Nizozemskem, Kostarikou a Švýcarskem. Do této skupiny zemí, v nichž je situace médií označována za dobrou, patří na 16. místě například Německo. I tady se ale pracovníci médií podle Reportérů bez hranic dostávají do hledáčku úřadů nebo tajných služeb.
