Článek
"Netvrdím, že to tak musí být,“ řekl k publikované studii Ředitel klimatické sekce MIT Ronald Prim. "Provedli jsme celý výpočet čtyřistakrát a přihlédli ke všem možnostem. Na nás byl výzkum, výsledky ať si přeberou ti, kdo rozhodují,“ dodal.
Modelovací program IGSM se skládá z celkem 16 dílčích komponent, z nichž každá zahrnuje desítky či stovky proměnných parametrů z jednotlivých oblastí sledování.
Prim vysvětlil podstatu nového typu modelování jako složitou integraci tří oblastí: První zahrnuje ekonomiku a její výhledy, vývoj emisí skleníkových plynů i dopady různé úrovně politických opatření včetně sociálních dopadů.
Druhý okruh se dotýká klimatu - interakcí atmosféry, oceánů a pevniny. Třetí skupina zahrnuje bio-geo-chemické varianty vývoje z pohledu biosférických oblastí. Model rovněž bral v úvahu procesy, snižující globální teploty, jako například vulkanickou aktivitu a znečištění atmosféry pevnými částicemi.
Odlišnost prognózy MIT nevyplývá z přesnějšího či komplexnějšího zhodnocení jednoho či několika prvků, ale z hlubší analýzy jejich interakcí. Tým pro názornost vypracoval i tzv. ruletu globálního rizika, kde je na dvou kruzích zobrazen možný nárůst teplot v závislosti na vývoji ekvivalentu emisí a na stupni protiopatření. Vědci však nestanovili žádné emisní limity či doporučený rozsah preventivních kroků.
I když to zpráva výslovně neuvádí, z výsledků je zřejmé, že kritické hodnoty dvoustupňového zvýšení teplot bude dosaženo v každém případě. Jen v teoretické nejoptimističtější variantě americkým vědcům vychází oteplení jen o jeden až dva stupně, v té nejpesimističtější však o více než sedm stupňů.
