Hlavní obsah

Srbská policie zastřelila dva podezřelé z vraždy premiéra Djindjiče

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BĚLEHRAD

V přestřelce zabila srbská policie dva hlavní podezřelé z atentátu na srbského premiéra Zorana Djindjiče, který byl zabit 12. března v Bělehradě. Šéf Zemunského klanu Dušan Spasojević řečený Šiptar a Milan Luković zvaný Kum se postavili se zbraní v ruce policistům, kteří je ve městě Barajevo asi 25 kilometrů od Bělehradu přišli zatknout.

Foto: Josef Zajíc

Dětský den se na ZŠ Lukášové vydařil. Děti předváděly hody...

Článek

Zvezdan Jovanović obviněný z vraždy premiéra Djindjiče byl zatčen již ve středu. Po osnovateli atentátu Miloradu Lukovičovi přezdívaném Legija policie zatím nadále pátrá.

Prozápadně orientovaného Djindjiče zastřelil 12. března odstřelovač v okamžiku, kdy vystupoval ze svého opancéřovaného vozidla před sídlem srbské vlády v Bělehradě. Úřady obvinily z atentátu Zemunský klan, který je jednou z největších zločineckých organizací obchodujících s drogami v regionu; prodává zejména kokain a heroin.

Po zavraždění Djindjiče srbské úřady vyhlásily výjimečný stav a začaly doslova hon na klíčové postavy srbského podsvětí a jejich kumpány v řadách srbských soudů, policie a v dalších státních orgánech. Od té doby bylo zatčeno přes 1000 podezřelých. Srbské policejní zdroje v pondělí oznámily, že bylo vzneseno trestní obvinění proti téměř 400 příslušníkům zločineckého podsvětí, zadrženým po Djindjičově vraždě.

Djindjić proti sobě také některé Srby odhodláním předat k potrestání osoby podezřelé z válečných zločinů haagskému Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který nyní soudí Slobodana Miloševiče. Spoustu nepřátel si v poslední době nadělal vyhlášením války proti organizovanému zločinu, který za vlády Miloševiče v Srbsku prosperoval. Miloševičův režim vysílal příslušníky podsvětí do balkánských válek v 90. letech, v nichž bojovali v pověstných polovojenských jednotkách. Po skončení konfliktů jim dal podle tvrzení úřadů volnou ruku při řízení lukrativního obchodu s narkotiky. I Djindjić si při nástupu k moci zajišťoval loajalitu vůdců podsvětí, kteří mu měli zařídit, že pro němu nevystoupí speciální jednotky.

Reklama

Výběr článků

Načítám