Článek
Povinná vojenská služba by podle ministra připadala v úvahu v případě potřeby doplnit armádu k zabezpečení obrany země. Gajdoš připustil, že znovuzavedení povinné vojenské služby by vyžadovalo značné investice do infrastruktury. Resort chce zatím získat nové lidi do armády zvýšením platů až o čtyřicet procent. „V současnosti máme dostatečné množství personálu k zabezpečení plnění úkolů v aktivní službě i v zálohách,“ řekl Gajdoš.
Zavedení povinné vojenské služby v případě krizové situace připustil ve středu také premiér Peter Pellegrini (Směr-sociální demokracie). „Slovensko by mohlo mít problém v případě vzniku nějaké krizové situace. Máme několik generací, které neabsolvovaly základní vojenskou přípravu. V případě potřeby, i když pevně věřím, že taková situace nenastane, je tu zjevně problém, zda by mladá generace byla vůbec ochotna zúčastnit se nějakých aktivit k obraně Slovenské republiky,“ řekl Pellegrini.
Opozice žádá odchod Gajdoše
Opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS) v této souvislosti vyzvala Gajdoše k odchodu do důchodu. „Ministr ve skutečnosti říká, že pokud bude málo mladých lidí, kteří jsou ochotni stát se profesionálními vojáky, stanou se povinně vojáky všichni mladí muži a zadarmo. Tento koncept v minulosti selhal a komunistická armáda byla vším možným, jen ne tím, čím měla být – bojeschopnou silou, jejíž členové jsou ochotni za vlast a svobodu položit život,“ upozornil bývalý ministr obrany za SaS Ľubomír Galko.
„Slovenská republika jako člen NATO nepotřebuje velkou, demoralizovanou, nebojeschopnou armádu složenou z branců, kteří jsou na vojně z donucení,“ dodal Galko.
Povinná vojenská služba byla na Slovensku zrušena v roce 2006. Slovenská profesionální armáda má dnes 13 tisíc členů. V roce 2017 byl v zemi obnoven systém aktivních záloh.