Hlavní obsah

Rozpolcená Ukrajina vybírá mezi dvěma Viktory

Právo, René Kočík (Kyjev)
KYJEV

Jeden stát, dvě civilizace. Takový dojem budí Ukrajina před nedělí, dnem druhého kola prezidentských voleb. To definitivně určí, zda tato téměř padesátimiliónová země nabere prozápadní kurs, nebo zůstane geopoliticky nevypočitatelným celkem mezi Ruskem a Západem.

Foto: Martina Žáčková

Výhled na jezero a cyklostezku z jedné z rozhleden.

Článek

"Letošní volby opět potvrdily, jak velká propast zeje mezi západní Ukrajinou a obyvateli jejích východních regionů," říká kyjevský politolog Mykola Rjabčuk.

Pohled na nejčerstvější mapu politických nálad Ukrajinců mu dává za pravdu: zatímco západ země prahne po začleňování do evropských struktur a v prvním kole hlasování o tom, kdo vystřídá odstupujícího prezidenta Leonida Kučmu, masově podpořil favorita opozice a prozápadního reformátora Viktora Juščenka, obyvatelé východních oblastí dobře slyší na proruská hesla a svůj hlas v hojné míře odevzdali vládnímu kandidátovi, premiéru Viktoru Janukovyčovi.

V prvním kole nechali voliči nepatrným rozdílem zvítězit Juščenka.

Kdyby se ale volby konaly zvlášť na západě a na východě Ukrajiny, bylo by již rozhodnuto: kupříkladu ve Lvovské oblasti získal Juščenko v prvním kole 87 procent hlasů, ukrajinský východ a jih, kde žije desetimiliónová ruská menšina, jsou naopak baštou příznivců Janukovyče a v Doněcké oblasti, kde působil jako gubernátor, ho volilo přes 86 procent.

"Juščensko nás prodá Západu"

Podobně extrémně rozdílné jsou i názory voličů. "Juščenko nás prodá Západu a Amerika si na Ukrajině zřídí polygon pro boj s terorismem. Naše země ale potřebuje především stabilitu," je přesvědčena Oksana z Luhansku na východě země.

"Hesla o stabilitě jsou zaklínadlem, kterým si vláda získává rusifikované obyvatelstvo v průmyslových východních regionech. Za stabilitu přitom vydává obyčejnou stagnaci a snahu nedopustit proevropské směřování," oponuje kyjevský student Oles, který je ze Zakarpatska.

Úvahy, že zemi hrozí etnický konflikt, občanská válka a rozdělení na dva státy, zaměstnávaly experty těsně po vzniku nezávislé Ukrajiny v roce 1991. Dnes spíš jde spíš o vnitřní rozpolcení následkem historického vývoje na pravém a levém břehu Dněpru. Na rozdíl od západních oblastí nebyl v minulosti východ Ukrajiny nikdy součástí žádné ze středoevropských zemí a je nejvíce postižen experimentem sovětizace.

Východ teskní po SSSR

Východní aglomerace vedou ve statistikách zločinnosti, alkoholismu či rozvodů, města jsou více poničena stalinskou zástavbou. Naopak haličská metropole Lvov dýchá středoevropskou atmosférou.

"Homo sovieticus na východě dává přednost ruštině a podle sociologických výzkumů se s dřívější sovětskou civilizací a jejími hodnotami ztotožňuje pětkrát častěji než lidé na západě. Ti se hrdě hlásí k ukrajinské identitě a považují se za Evropany," shrnuje politolog Rjabčuk.

Před zítřejším hlasováním je tak jisté jen jedno: příští ukrajinský prezident se bude jmenovat Viktor. Shodnout se na příjmení je nyní úkol pro obyvatele "dvou Ukrajin".

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám