Polsko krok za krokem krátí dávky pro běžence

Nová pravidla, stejná jako pro občany, pro ně zavedl největší polský železniční dopravce a většina provozovatelů městské a dálkové autobusové dopravy.

Současně skončilo volné užívání polských dálnic, kde dosud k neomezenému pohybu po celé vnitrostátní dálniční síti stačily pouze ukrajinské registrační značky na vozidlech. Výjimky platí pouze pro přepravu humanitární pomoci, která však musí být nahlášena polské dálniční společnosti nejméně 24 hodin předem.

Od 1. července již polská vláda nebude vyplácet příspěvek na ubytování a stravu pro jednoho uprchlíka ve výši 40 zlotých (216 Kč) na den, na který měli Poláci poskytující tuto pomoc nárok.

„Jsme přesvědčeni, že velká část uprchlíků je už schopna se osamostatnit a přizpůsobit se novým podmínkám,“ řekl deníku Rzeczpospolita Pawel Szefernaker, náměstek polského ministra vnitra a zmocněnec pro uprchlíky. Uvedl také, že výjimka se vztahuje na zdravotně postižené, těhotné ženy a matky s několika malými dětmi.

„Během prvních čtyř měsíců vyplácela polská vláda všem uprchlíkům bez rozdílu měsíční podporu ve výši 500 zlotých (2700 Kč), což si vyžádalo obrovské finanční prostředky ze státního rozpočtu, které se vyčerpávají. V platnosti zůstává pouze státní finanční podpora pro jejich děti,“ uvedl Piotr Dlugosz, krakovský analytik, který se zabývá sociálními otázkami uprchlíků. Poukázal na fakt, že pouze 17 procent běženců se ubytovalo v polských rodinách a 71 procent si hradí náklady na ubytování a stravu z vlastní kapsy.

Přibližně 400 tisíc utečenců začalo v Polsku dočasně pra­covat, avšak zhruba polovi­na vykonává nekvalifikovanou a špatně placenou, podřadnou práci.

„Až jim skončí finanční pomoc od státu, mnozí z nich si pravděpodobně uvědomí, že je čas vrátit se domů,“ usuzuje Dlugosz. Dodal také, že „postupné ukončování sociální podpory ze strany polského státu lze chápat jako snahu zabránit jejímu zneužívání a také blokovat patologické jevy, které v této oblasti mohou vznikat“.