Hlavní obsah

Policie v Minsku zasáhla proti demonstrantům

Běloruská police zatkla v úterý dvacet lidí účastnících se protestu proti výsledkům voleb na náměstí v centru Misku. Ráno se střetlo dvacet policistů se stovkou demonstrantů. Demonstrace proti vítězství Aleksandra Lukašenka v běloruských prezidentských volbách pokračovala v Minsku i v noci z pondělí na úterý. Na prostranství před Palácem republiky zůstaly stovky lidí, studenti si tam postavili stany.

Policie v Minsku zasáhla proti demonstrantům

Už předtím běloruská policie zadržela několik lidí, kteří z náměstí odešli. Údajně mezi nimi byli i blízcí spolupracovníci opozičního kandidáta Aljaksandra Milinkeviče. "Tito lidé nejsou spolupracovníci opozičních kandidátů ve volební kampani," uvedla policie.

Policie demonstrujícím původně povolila postavit si na náměstí stany s tím, že po 23 hodině přestanou zpívat. Na náměstí v noci zůstali  i hlavní představitelé opozice Aljaksandr Milinkevič a Aljaksandr Kozulin. Protestující odmítají výsledky a požadují nové volby.

"Náš protest bude silný a dlouhý," prohlásil v noci Milinkevič k demonstrantům. "Nikdy neuznáme tyto volby. To nejsou volby, ale protiústavní převzetí moci." Vyzýval všechny, aby neodcházeli.

"Plánujeme tady zůstat přes noc a potom dál, dokud nebude hlasování označeno za neregulérní, dokud to úřady neuznají a dokud nebudou vypsány nové volby," uvedl jednadvacetiletý student Aljaksandr.

Noční demonstrace

Podle aktivistů bylo na náměstí po půlnoci na 2000 lidí. Demonstranti vztyčili v na náměstí 20 stanů a spojili se v lidský řetěz, aby svůj tábor symbolicky střežili. Sympatizanti jim přinášeli spacáky, jídlo a teplé nápoje. V Minsku leží sníh a mrzne.

Často je ale zastavovala policie. Jednadvacetiletá studentka žurnalistiky Olena Savinová nesla na náměstí chléb, párky a deky na spaní, když ji zarazila policie a odvedla ji asi na hodinu. Varovala ji, že by "mohla mít problémy ve škole". "Myslím si, že nás represe nezastaví. Věřím, že nás bude čím dál víc," řekla, když se na místo vrátila bez zásob. Policie také bránila lidem, aby se k demonstraci připojili.

Protesty začaly v neděli

Protesty začaly již v neděli v noci, kdy se jich zúčastnilo sedm až deset tisíc lidí.  Po mítinku byl dvěma muž napaden český novinář Jan Rybář. Dva muži ho zbili, způsobili mu lehčí otřes mozku a sebrali mu notebook i satelitní telefon. [celá zpráva]

Pondělní demonstrace byla menší, účastnilo se jí asi 5000 lidí, byla však lépe zorganizovaná, mluvčí měli k dispozici zvukovou aparaturu. [celá zpráva]

Drtivé vítězství Lukašenka

Vítězem nedělních voleb byl podle očekávání vyhlášen dosavadní prezident Lukašenko, Podle oficiálních výsledků pro něj hlasovalo 82,6 procenta voličů. [celá zpráva] Rusko výsledky přijalo, USA je neuznají, EU označila volby za nedemokratické, ale ještě se nerozhodla, zda výsledky přijme.

Jak vládne Lukašenko

Alexandr Lukašenko vládne Bělorusku železnou pěstí od roku 1994, kdy do prezidentského křesla usedl jako ne příliš známý poslanec. Záhy po nástupu do čela státu soustředil ve svých rukou veškerou moc. Tu si dál upevňuje pomocí referend a kontroverzních výnosů.

 

Předloni si v referendu například nechal odsouhlasit změnu ústavy, jež mu povolila potřetí kandidovat v prezidentských volbách. Na Západě ale není tento jedenapadesátiletý bývalý politruk a kolchozník vítán. Unie kvůli jeho stylu řízení země již několikrát hrozila Bělorusku sankcemi a USA mu zakázaly vstup. Opozice a západní vlády Lukašenka obviňují z pronásledování politických oponentů, umlčování nezávislých médií a z volebních podvodů.

 

Lukašenko si s tím ale hlavu neláme. V červnu 2002 byl poprvé nad dvěma opozičními novináři vynesen rozsudek tzv. omezení svobody. Tento nový druh trestu znamená nucené práce pod dozorem policie.

 

Lukašenko proslul i řadou dalších kontroverzních nařízení: běloruská rádia například musejí vysílat nejméně pětasedmdesát procent domácí hudby, aby se z nich nelinulo moc ruského popu.

 

Díky zákonu z dubna loňského roku jsou modelky, které se objevují ve veřejných reklamách - ať už na billboardech, v televizi, v novinách či časopisech - pouze Bělorusky. "Naše ženy jsou mnohem krásnější než ve Francii, v Německu či kdekoli jinde," zdůvodnil příkaz Lukašenko.

 

Mezi méně zábavné pak patří rozhodnutí, kvůli němuž mohou státní úředníci a nejvyšší představitelé státu jezdit na služební cesty do zahraničí maximálně na dva dny. Výjimku uděluje pouze prezident. Podle jiného výnosu nesmějí soukromé společnosti a nestátní média používat v názvech slova "běloruský" a "národní".

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků