Hlavní obsah

Panama Papers: Státy dostaly miliardy z daňových úniků

Právo, brw

Přes 1,2 miliardy dolarů (27,6 mld. korun) z daňových úniků a pokut získaly státy po celém světě díky vyšetřování kauzy Panama Papers (Panamské dokumenty). Oznámil to list Le Monde, který spolupracuje s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ).

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Vyšetřování vycházelo z uniklých dokumentů panamské právní kanceláře Mossack Fonseca, která svým klientům pomáhala se zakládáním firem v daňových rájích. Prověřovaly se detailní informace o více než 214 tisících offshorových firem a jejich vlastnické struktuře. Šlo o 2,6 terabytu dat, která byla anonymním zdrojem v roce 2015 předána německému Süddeutsche Zeitung a ICIJ. Odhalilo se přitom masivní obchodování významných světových politiků a dalších osobností včetně jmen spojených s uměním. Po daňových únicích se pátralo v 82 zemích.

Po rozsáhlém vyšetřování se začaly sčítat a vracet daňové úniky. Například v Británii podle ICIJ se až dosud úředníci dostali na 252 milionů dolarů, v Německu na 183 milionů a ve Francii přes 135 milionů dolarů. Kanadské daňové úřady pak v souvislosti s vyšetřováním úniků rozjely více než šest desítek forenzních auditů.

Šetření pokračuje také v Rakousku, Německu, Francii a Norsku. V USA už obvinili prvního podezřelého v kauze, účetního Richarda Gaffeyho. Před soudem má stanout v říjnu.

Česká republika pak díky důkazům z Panama Papers nemusela platit náklady na řízení v arbitráži kvůli zkrachovalému Škodaexportu. Ušetřila tak 36 milionů korun a 450 tisíc dolarů na nákladech řízení.

Kancelář Mossack Fonseca spolupracovala s více než pěti stovkami poboček bank. Všechny čekalo nebo ještě čeká vyšetřování, zda při obsluhování klientů kanceláře postupovaly podle zákonů proti praní peněz. Jde například o HSBC, Deutsche Bank, Société Générale, Credit Suisse či UBS.

Prezidenti i králové v podezření

Na seznamu podezřelých se v dubnu 2016, kdy skandál kolem Panama Papers vypukl, objevily vládní špičky a blízcí příbuzní či přátelé vysokých politiků z více než 40 zemí. Mezi nimi nechyběli prezidenti, třeba ukrajinský Petro Porošenko, který slíbil před volbami v roce 2014 prodat svou cukrovinkářskou firmu Roshen, místo toho však přesunul své podnikání do offshorového centra na Britských Panenských ostrovech, nebo argentinský Mauricio Macri, který „odkláněl“ příjmy ze stavebního průmyslu.

Došlo i na korunované hlavy, například saúdského krále Salmána a katarského emíra Hamáda Ibn Chalífu, či premiéry, přičemž toho islandského, Sigmundura Davida Gunnlaugssona, stál skandál kolem Panama Papers křeslo.

V uniklých dokumentech bylo identifikováno také šest desítek rodinných příslušníků špičkových politiků včetně švagra čínského prezidenta Si Ťin-pchinga či dětí pákistánského expremiéra Naváze Šarífa nebo otce bývalého britského ministerského předsedy Davida Camerona.

Reklama

Výběr článků

Načítám