Článek
"Jsem přesvědčen o tom, že je to nutné," prohlásil Juščenko. Návštěva místa, kde se odehrála největší katastrofa jaderné elektrárny v dějinách lidstva, by podle něj mohla přispět k tomu, aby si lidé uvědomili i rizika jaderné energie.
Podle Juščenka by o havarovaný reaktor a okolí elektrárny mohly mít zájem milióny lidí. Několik ukrajinských cestovních kanceláří již v minulých letech uspořádalo zájezdy do této oblasti. Ukrajinská média tvrdí, že zájem projevili zejména zahraničí turisté.
Okolí Černobylu je i dvacet let po katastrofě, která si vyžádala tisíce lidských životů, nadále zdevastované a opuštěné. Třicetikilometrová zóna kolem elektrárny je uzavřena.
V Bělorusku demonstranti odmítají osidlování zasažených oblastí
V Bělorusku se protivládně laděné demonstrace připomínající katastrofu účastnilo v Minsku na deset tisíc lidí, i když v centru města se jich sešlo jen 500 a na Říjnové náměstí jim byl odepřen vstup. Lidé se pak vydali k Akademii věd, vzdálené asi dva kilometry. Běloruská opozice odmítá tvrzení vlády, že následky černobylské havárie jsou náležitě odstraňovány, i programy opětovného osidlování oblastí kontaminovaných spadem.
Úřady ovšem zakázaly, aby se akce účastnili opoziční předáci. Aljaksandr Milinkevič, který byl Lukašenkovým protikandidátem v prezidentských volbách, byl pozván ve středu na prokuraturu, kde ho variovali, aby se neukazoval na zahájení večerního shromáždění u příležitosti černobylské tragédie, při níž bylo zamořeno radioaktivním spadem i běloruské území. Opoziční vůdce ale příkazu neuposlechl.
Milinkevič, který promluvil ke shromážděným u hlavního vchodu do akademie, prohlásil, že hodlá zahájit proces s cílem dosáhnout Lukašenkova sesazení. Vyzval také k uspořádání dalšího shromáždění 1. května. Uzavření označil za projev strachu režimu: "Pokud se nás úřady bojí, je to v pořádku. Ale bojí-li se mluvit s lidmi, je to tragédie."