Článek
Situaci nedávno do krajnosti vyostřila pravicově populistická Liga severu (LN) Umberta Bossiho, strana, která již jednou přivodila pád Berlusconiho, když v roce 1994 náhle opustila koalici. Tehdy tak učinila kvůli skandálům premiéra, zatímco dnes se ultimativně dožaduje federalizace státní správy, která je pro LN klíčovým programovým bodem.
Vláda má čas do ledna
"Dáváme vládě čas do ledna, aby ji prosadila. Bez federalizace bychom již neměli žádný důvod k další podpoře koalice pravého středu," hrozil Bossi, který je ministrem odpovědným za reformy. Varoval, že pokud by parlament o příslušném zákonu nehlasoval nejpozději v prosinci, pak by se reforma do konce volebního období již nestihla. V takovém případě by LN byla ochotna vstoupit do jakékoli nové koalice, jen aby svůj záměr prosadila.
Pro nadcházející týdny ohlásila LN sérii demonstrací a veřejných debat o decentralizaci. Na této bázi v 80. letech strana vznikla. Zpočátku hlásala autonomii bohatšího italského severu, později ale přešla k otevřenému, chvílemi až teatrálnímu separatismu, když se koncem 90. let bez úspěchu pokoušela vyhlásit tzv. Padánii.
Zkrachovala reforma justice
Důvodem nespokojenosti LN je rovněž nedávné tajné hlasování v parlamentu o reformě soudnictví, kterou se kvůli 36 poslancům vládních stran hlasujícím s levicovou opozicí nepodařilo schválit. Ministr spravedlnosti Roberto Castelli (LN) pohrozil demisí, přičemž jeho strana rebelanty z řad koalice vidí hlavně u Národního spojenectví (AN) vicepremiéra Gianfranka Finiho, druhé nejsilnější vládní strany po Berlusconiho Forza Italia (Vzhůru Itálie).
Mezi AN a LN vládne již delší dobu tvrdá rivalita. Bossi obviňuje Finiho stranu z bojkotování institucionálních reforem a ostře kritizuje některé její záměry, například prosazení novely volebního zákona, na jejímž základě by na komunální úrovni mohli hlasovat i cizinci z nečlenských zemí Evropské unie, či umožnění služby v armádě cizincům italského původu.
Dohady o změnách v kabinetu
Napětí je patrné i mezi AN a Berlusconiho stranou. Fini se opakovaně dožaduje změn ve vládě, přičemž on sám údajně pošilhává po funkci ministra zahraničí.
Premiér vytrvale odmítá a z míry jej, jak se zdá, nevyvádějí ani ultimáta Bossiho. "Pokud by měly v koalici nastat změny, následovaly by předčasné volby," pohrozil Berlusconi, bez ohledu na fakt, že i po případném odchodu LN z koalice by vláda nadále měla v parlamentu početní většinu.