Hlavní obsah
Amsterdam má právo zakázat ve svém centru další obchody pro turisty, rozhodl soud Foto: Yves Herman, Reuters

Aktivista přiškrtil v Amsterdamu turistické šílenství

Jakmile se Stephen Hodes (70) dozvěděl rozsudek, zaradoval se po svém. Nalil si skleničku pálenky, napěchoval dýmku a začal odpovídat na blahopřání telefonická, zasílaná SMS a na sociálních sítích.

Amsterdam má právo zakázat ve svém centru další obchody pro turisty, rozhodl soud Foto: Yves Herman, Reuters
Aktivista přiškrtil v Amsterdamu turistické šílenství

Nizozemský Nejvyšší správní soud totiž na sklonku loňského roku rozhodl, že Amsterodam má právo zakázat ve svém centru obchody pro turisty a že takový krok neporušuje evropské směrnice. Zákaz posvětila radnice nizozemského velkoměsta v říjnu 2017 ve snaze zabránit tomu, aby obchody, služby a povyražení pro návštěvníky vytlačily starousedlíky a aby se srdce města na grachtech, vodních kanálech, vylidňovalo.

Vztahuje se především na připravované provozovny zaměřené na dovolenkáře jako například obchody se suvenýry, půjčovny kol či prodejce sýrů nebo vaflí.

Hodes, zakladatel občanské iniciativy Amsterodam in Progress, radní loni k tak kategorickému rozhodnutí přiměl.

Dokud není pozdě

Na Hodese přitom sedí úsloví o poturčenci horším Turka jako ulité. Několik desetiletí působil v turistickém úřadě Amsterodamu i nizozemského státu, který ho vyslal jako marketingového manažera do New Yorku.

„Prodával jsem Američanům náš Amsterodam, město Rembrandta, van Gogha, Anne Frankové, jeho noční život, volný sex, legální drogy,“ líčil v týdeníku Der Spiegel. „Holland is hot even in winter“ – „Holandsko je žhavé dokonce i v zimě“, tak zněl jeden z jeho sloganů.

Muž se prochází v centru Amsterdamu

Foto: Yves Herman, Reuters

Dnes, o třicet let později, Hodese děsí to, co se z jeho Amsterodamu stalo. „Konzumní ghetto. Město před kolapsem,“ shledává s tím, že stav věcí si žádá radikální řešení. „Na vše jiné je už pozdě,“ netají se.

Jeho recept není složitý: stanovení mezí. „Počet letů, připlutí výletních lodí, přenocování musí pronikavě poklesnout. Zamýšlené letiště pro nízkonákladovky v Lelystadu by mělo zůstat jen v představách,“ vysvětluje.

Přinejmenším v jednom ohledu štěstěna stojí na jeho straně. Radnice v čele s primátorkou Femke Halsemovou (52) si je velice dobře vědoma, jaké dopady přemíra turistů přináší. „Nechají-li se věci zajít nezvratně daleko, turistické tsunami do deseti let zničí některé nejvyhlášenější evropské destinace,“ podotýká v listě Der Tagesspiegel, přičemž mezi nejrizikovější turistické bašty řadí kromě Barcelony, Benátek, Berlína, Dubrovníku a Rigy také Prahu.

Užít si a respektovat

V roce 2016 připravil Hodes spolu s radními koncepci nazvanou Město v rovnováze. Místní mohli v rámci Airbnb pronajímat byty a domy nanejvýš 60 dní v roce, od 1. ledna 2019. Na stavbu nových hotelů se vztahuje zákaz, právě tak na příjezdy autobusů či připlutí lodí do centra a od listopadu 2017 i na tzv. pivní kola. Za hlasitý zpěv či křik, vandalismus, zanechávání odpadu a močení na zdi se vyměřuje pokuta 140 eur (3602 korun), za pití alkoholu na ulici 90 eur (2315 korun). Strážci pořádku je od loňského léta kasírují na místě čtečkami kreditních karet.

Kromě toho se naplno rozběhla marketingová kampaň Enjoy and Respect (Užít si a respektovat). Obrací se především na nejčastější hosty: muže mezi 18 a 34 lety, kteří přijíždějí povyrazit si, nejčastěji z Británie, Německa a zbytku Nizozemska.

V nejnavštěvovanějších částech města v jejím rámci působí zaměstnanci městské turistické centrály, vyškolení dobrovolníci, hlavně studenti, a aktivisté v oranžových tričkách. Kupříkladu ve čtvrti červených luceren vysvětlují hostům historii a přátelsky se dožadují ohledu vůči třem tisícům obyvatel, kteří tu ještě vydrželi.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků