Hlavní obsah

Silo v Bejrútu postavila pardubická firma, výbuch ho zdemoloval po půl století

Právo, Ludmila Žlábková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když spatřil inženýr Jiří Požár z Pardubic v televizi záběry výbuchu ledku v bejrútském přístavu, zatrnulo mu. Ihned mu vytanulo na mysli, že v těchto místech stojí obrovské silo, zásobárna obilí pro celou zemi. V roce 1967 je tu postavili montéři z Pardubic, z tehdejšího národního podniku Průmstav.

Foto: Hussein Malla, ČTK/AP

Výbuchem poničené silo v bejrútském přístavu

Článek

„Hned mi došlo, že to je ten přístav. Silo bylo dominantní stavbou. Věděl jsem hned, že musí být poškozeno, ale že to bude až tak velké, to by mě nenapadlo. Protože jde o velmi stabilní a pevnou konstrukci. Prakticky nezničitelnou,“ řekl Právu Jiří Požár, který v Průmstavu působil roky jako výrobní a později i podnikový ředitel.

Vypadá to, jako by silo někdo uřízl hyperboloidou svisle dolů. Myslím, že to budou muset odstřelit.

Pevnost sila přirovnal k českému opevnění na hranicích, které se Němcům také po záboru nepodařilo odstřelit. I bejrútské silo bylo za více než půl století své existence nejednou zasaženo střelami, včetně dělostřeleckých, a vydrželo.

Výbuch v bejrútském přístavu zřejmě zavinil svářeč

Blízký a Střední východ

„Vezměte si to množství uložené komodity. Tlak ve spodní části objetu je obrovský. Když to takto bylo zničeno, musel být výbuch skutečně mimořádný. Jestli to byla pětina jedné bomby z Hirošimy, tak to odpovídá,“ doplnil inženýr Požár s tím, že on sám zažil bombardování za druhé světové války. „Bomby nám padaly ve vzdálenosti asi 20 metrů od domu, ale to bylo nic proti tomuto,“ dodal Jiří Požár.

Průmstav stavěl na Blízkém východě v řadě zemí. I proto, že jeho pracovníci ovládali technologii takzvaného posuvného bednění.

Foto: Maxar Technologies, Reuters

Satelitní záběr poničeného bejrútského přístavu

„Byl jsem v Bejrútu několikrát, ale to už tu silo stálo. Ale znám tu stavbu. Jeho kapacita činí 105 tisíc tun obilí. Nevím, jak bylo naplněno, ale z jeho obsahu se nedá použít nic. Buď to je vysypané, nebo zasažené zplodinami z výbuchu,“ míní inženýr Požár, který se nyní obává humanitární katastrofy. Bez mezinárodní pomoci to ekonomika země, která není v dobré kondici, podle jeho mínění nezvládne.

Letecké záběry Bejrútu. Exploze ledku zanechala spoušť v celém městě

Blízký a Střední východ

„Každopádně pokud jim bude svět posílat zásoby, musí se najít jiné místo uskladnění. Jsem přesvědčený, že stavba už opravit nepůjde. Samozřejmě vycházím pouze ze záběrů v televizi, ale znám její konstrukci a statický systém. Vypadá to, jako by silo někdo uřízl hyperboloidou svisle dolů, je to otevřené ve všech částech. Samozřejmě, bude to na posouzení statika, ale nevypadá to dobře. Myslím, že to budou muset odstřelit,“ predikoval Jiří Požár.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám