Článek
Kázimí je považovaný za kompromisního kandidáta, píše agentura DPA. Krátce před hlasováním o důvěře se dohadoval se zástupci politických bloků zastoupených v iráckém parlamentu o obsazení postů ve svém kabinetu. Začátek schůze parlamentu musel být několikrát posunut. Kvůli sporům o portfolia ve vládě se od Mahdího rezignace loni v listopadu nepodařilo dvěma předchozím kandidátům na premiéra sestavit vládu.
Poslanci s rouškami na tvářích a rukavicemi na rukou Kázimímu odhlasovali jenom 15 z navrhovaných ministrů a s nimi složil přísahu jako šestý premiér od roku 2003, kdy byl svržen někdejší prezident Saddám Husajn. Schválení vlády také skoncovalo s pětiměsíčním politickým vakuem, do nějž se Irák dostal po masových loňských protivládních protestech, při nichž přišlo o život přes 500 lidí.
Pro Kázimího vládu hlasovala většina z 255 poslanců, avšak zamítli jeho kandidáty na vedení ministerstev obchodu, spravedlnosti, kultury, zemědělství a migrace. Neobsazeny jsou i posty ministrů zahraničí a ropného průmyslu s tím, že se o kandidátech musí ještě jednat. Podle ústavy může dostat důvěru i neúplná vláda, pokud poslanci schválí více než půlku navrhovaných členů.