Nový zákon definuje Izrael jako historickou vlast židovského lidu, „který v něm má výlučné právo na sebeurčení”. Arabština už nebude podle nové normy oficiálním jazykem, ale bude jím pouze hebrejština. Zákon stanovuje za hlavní město Jeruzalém a označuje zakládání židovských osad za národní zájem.

Premiér Benjamin Netanjahu mluvil v souvislosti s přijetím zákona o klíčovém momentu v dějinách sionismu v Izraeli.

Poslanci arabské menšiny reagovali hlasitými protesty a jako symbolické gesto zákon roztrhali. Poslanec Ahmed Tibi nazval normu „rasistickým zákonem, který znamená smrt demokracie v Izraeli“.

Občané druhé kategorie

Rasistické tendence zákona kritizoval minulý týden velvyslanec EU Emanuele Giaufret. Arabská menšina, která tvoří 20 procent z devíti miliónů obyvatel Izraele, má sice podle zákona stejná práva jako židovské obyvatelstvo, ale už dlouho si stěžuje na pozici druhořadých občanů, kterým se dostává horších služeb v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a bydlení.

Kritika na adresu zákona se ozývala i v samotném Izraeli. Generální prokurátor varoval před mezinárodními důsledky přijetí zákona v původní podobě. Před diskriminací spojenou s novým zákonem varoval také izraelský prezident Reuven Rivlin.

Ačkoliv některé sporné pasáže byly na poslední chvíli vypuštěny, podle kritiků se stejně prohloubí odcizení arabské menšiny.

Stát Izrael je v zákoně definován jako „židovský a demokratický”. Netanjahu normu obhajoval slovy: „Budeme nadále zajišťovat dodržování lidských práv v Izraeli, ale většina má také svá práva a většina rozhoduje.“