Země, na jejímž území kdysi vzkvétaly civilizace Sumerů, Asyřanů či Babyloňanů, zasáhlo nejen plundrování památek a vykrádání muzeí po Saddámově pádu, ale v poslední době hlavně řádění fundamentalistů z Islámského státu. Ti kromě mnoha jiných hrůzných činů neblaze prosluli i cíleným ničením vzácných památek. Faktická porážka džihádistů ničení zastavila a Irák se snaží dát dohromady, co přežilo.

„Pokud jde o archeologická naleziště, Daíš (arabský výraz pro IS – pozn. red.) zničil Ninive téměř z 85 procent, Nimrúd zdevastoval zcela a Hatru poničil také, i když méně než ostatní,“ popsal situaci českým novinářům irácký ministr kultury Farjád Ravandúzí smutný stav kdysi velkolepých starověkých měst.

Teroristé z IS i pomocí buldozerů, výbušnin či sbíječek ničili především památky, které nemohli odvézt a zpeněžit. Menší artefakty však často udali překupníkům na černém trhu, což teroristické organizaci ročně mohlo vynést i okolo stovky miliónů dolarů (téměř 2,2 miliardy korun), napsal nedávno list The Wall Street Journal s odvoláním na francouzského bezpečnostního představitele.

Iráčané mají nyní desetiletý plán rekonstrukce památek, který chtějí spustit od příštího roku. Hrubý odhad nákladů obnáší astronomickou sumu – okolo sto miliard dolarů (téměř 2,2 biliónu korun). Není jisté, zda Bagdád dá takové peníze dohromady a kdo všechno mu při tom pomůže.

Pomáhají i Češi

V některých lokalitách se archeologové už do práce pustili. Tak například v červenci začala pod dohledem UNESCO první fáze obnovy památek starověkého Nimrúdu (kdysi nazývaného Kalchu) na břehu řeky Tigris. Starobylé město nedaleko Mosulu s historií sahající patnáct století zpátky bývalo centrem Asyrské říše. Proslulo mimo jiné sochami okřídlených býků s lidskou hlavou, zpodobňujícími démony lamassu. Ti střežili chrámy výstavného města, v němž kdysi žilo až sto tisíc lidí. Ani bájná moc těchto mytických stvoření tu však nic nezmohla proti IS.

Starobabylonské sochy strážných lvů nalezené v lokalitě Tell Harmall zhruba z roku 1800 př. n. l.

Starobabylonské sochy strážných lvů nalezené v lokalitě Tell Harmall zhruba z roku 1800 př. n. l.

FOTO: Martin Dohnal, Právo

A tak teď Iráčané hlavně sbírají fragmenty a na troskách evidují, co zbylo.

„Začínáme palácem asyrského krále Aššurnasirpala II. Zbytky stavby jsou rozmetány do okolí poté, co se IS pokusil palác zničit,“ vylíčil webu al-Monitor místní šéf památkářů Faleh al-Šamárí s tím, že s projektem pomáhá americký Smithsonův institut.

Zdokumentované nálezy z celého Iráku hodlají předložit mezinárodním dárcům, mimo jiné i z Česka.

„Už nyní určitým způsobem spolupracujeme s některými společnostmi z Česka a budeme v tom pokračovat,“ předeslal ministr Ravandúzí. Příkladem může být česká stavební firma Avers, která v uplynulých letech zrekonstruovala unikátní, patnáct století starý oblouk Taq Kisira nedaleko Bagdádu. Třicet metrů vysoký objekt představuje největší prastarou zděnou klenbu na světě a je zároveň jediným stojícím pozůstatkem někdejší perské metropole Ktésifón.

Iráckým kolegům pomáhají i čeští badatelé – Orientální ústav AV ČR tak například zdigitalizoval mapu Mosulu a do webové aplikace zanesl tamní památky v podobě, jak vypadaly před řáděním Islámského státu. Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci nedávno dostali pětileté povolení na výzkum v lokalitě Nafali, informoval český velvyslanec v Bagdádu Jan Vyčítal.

Největší koncentraci vzácných starověkých památek země dnes schraňuje Národní muzeum Iráku v Bagdádu. To přitom samo donedávna bojovalo o vlastní existenci. Po rabování, které přišlo v chaotické době americké invaze proti Saddámovi, muselo muzeum na dlouhých dvanáct let zavřít. Až před dvěma lety se znovu otevřelo veřejnosti.

„V roce 2003 jsme ztratili 15 300 artefaktů, do dnešního dne se nám jich vrátilo 4200,“ popsal českým novinářům rozsah škod Ahmed Kamel Mohammed, šéf ředitelství národních muzeí Iráku. Ten má nyní velké plány. „Podle nedávno uzavřené dohody bychom měli dostat 50 akrů země na stavbu nového muzea. Chceme, aby bylo velmi moderní, tak jako jiná světová muzea. Inu, jak se říká, i tisícimílová cesta začíná prvním krokem,“ míní Mohammed. Nová centrální budova muzea by měla v budoucnu stát poblíž starého letiště v centru Bagdádu.

Unikátní zápůjčka Benátkách

Zatím jde ale spíš o přání, na zahájení stavby to nyní příliš nevypadá. „Máme plán, ale máme teď problém s penězi,“ přiznává realisticky ministr. „Nyní plánujeme postavit několik menších staveb, hlavně laboratoří a míst pro záchranné a restaurátorské práce,“ líčí ministr Ravandúzí s tím, že jedno takové už s pomocí italské a japonské vlády vzniklo.

Muzeum prý pomalu začíná lákat i místní. Podstatnou část návštěvníků však zatím tvoří především cizinci z řad zaměstnanců ambasád, zahraničních firem či nemnoha odvážných turistů. A protože jen minimum cizinců je ochotno kvůli seznámení s památkami riskovat stále extrémně nebezpečnou cestu do Iráku, vzácnou příležitost vidět některé starověké artefakty představuje i letošní Benátské bienále.

V iráckém pavilónu je tam až do 26. listopadu vedle moderních uměleckých děl vystavena i zhruba čtyřicítka starověkých objektů z muzea v Bagdádu, některé z nich jsou staré přes osm tisíc let. Ačkoliv jde o drobné předměty – malé sošky, keramiku či hudební nástroje –, je to v zásadě velký průlom. Vůbec poprvé od roku 1988 totiž Národní muzeum Iráku oficiálně zapůjčilo něco ze svých trezorů do zahraničí, upozornil britský list The Guardian.

Ačkoliv si kurátoři kladli za cíl upozornit světovou veřejnost na kulturní poklady Iráku, které je potřeba chránit, měli prý velký problém v Bagdádu získat vývozní povolení. „Je to samozřejmě důsledek rabování. Chtějí chránit to, co zbylo, a je těžké je přesvědčit,“ připouští kurátorka Tamara Chalabiová s tím, že zapůjčování uměleckých děl je pro irácká muzea velmi neobvyklé. „Až dosud mohly tyto památky paradoxně opustit Irák jen tak, že je prostě někdo ukradl,“ dodává.