Turecká justice vyzvala k zatčení celkem 48 přívrženců a vedoucích představitelů PYD, YPG a zakázané Kurdské strany pracujících (PKK), oznámila agentura Anadolu. Je mezi nimi i spolupředseda PYD Sálih Muslim. Obvinění kurdští lídři a velitelé ale podle provládní agentury Anadolu žijí často v exilu někde v Evropě nebo v Iráku.

Stíháni jsou v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře, který si vyžádal 29 mrtvých a na 60 zraněných. Turecká vláda hned po atentátu uvedla, že útočník byl napojen na PYD a že útok naplánovala turecká Strana kurdských pracujících (PKK).

Strach ze vzniku kurdské oblasti

Strana PYD i její ozbrojené křídlo YPG vinu popřely, k útoku se přihlásilo uskupení Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), jež vzniklo z radikální odnože PKK.

Postoj ke kurdským milicím YPG vytváří napětí mezi členy NATO, jako je Turecko a Spojené státy. Washington považuje milici YPG za účinnou sílu proti džihádistům v Sýrii a američtí vojáci jí pomáhají i v poli.

V řadách YPG bojují i dobrovolníci z Británie, 13. listopadu zadrželo Turecko dva Čechy působící v YPG a obvinilo je z příslušnosti k teroristické organizaci.

Ankara PYD i YPG považuje za teroristické organizace kvůli vazbám na PKK a trvá na tom, že s nimi nelze spolupracovat. Pozice YPG proto Ankara bombarduje. Turecko se obává, že by se na jeho hranici se Sýrií mohla vytvořit autonomní kurdská oblast Rodžava.