Když irácké vládní jednotky dobyly na konci loňského roku Ramádí, které osm měsíců držel Islámský stát, bylo to označeno za velké vítězství. Cenou ale bylo zničení města. Rozsah škod značně přesahuje škody v dalších městech, která se podařilo osvobodit od Islámského státu.

Archivní záběr z osvobození Ramádí, kdy iráčtí vojáci vztyčují valjku nad troskami vládních budov.

Archivní záběr z osvobození Ramádí, kdy iráčtí vojáci vztyčují vlajku nad troskami vládních budov.

FOTO: Osama Sami, ČTK/AP

Jasně to prokazují satelitní fotografie, které získala agentura AP od společnosti DigitalGlobe. Z nich je patrné, že mezi 25. květnem 2015, kdy Ramádí ovládl Islámský stát, a 22. lednem 2016, kdy skončily boje, bylo zničeno více než 3000 budov a 400 silnic. Podle úřadu OSN UNITAR, který se věnuje satelitnímu mapování, 5700 budov z celkem 55 000 ve městě bylo zničeno nebo vážně poškozeno.

Ve stejné době bylo zabito v bojích, při náletech či popraveno na 800 civilistů.

 

FOTO: David Ryneš, Novinky

Mohutná dálniční mimoúrovňová křižovatka u vjezdu do města se částečně zřítila. Obytné domy jsou blok po bloku zničené. Obvodové zdi chybí, vidět je nábytek i postele. Nápisy na pár stojících domech varují před náložemi. V jedné ulici jen brány do zahrad a shluky ovocných stromů ukazují, že tam kdysi stály domy.

Škody způsobily jak stovky náletů iráckého a amerického letectva, tak nálože Islámského státu. Během osmi měsíců koaliční letadla shodila na město 600 pum. Mnohé mířily na bojovníky IS a jejich techniku, ale další zničily mosty, budovy a silnice, což přiznal i Pentagon.

Záběr na Ramádí po náletu z 25. prosince

Záběr na Ramádí po náletu z 25. prosince

FOTO: ČTK/AP

Taktika spálené země

Když do města pronikly irácké jednotky, bojovníci Islámského státu metodicky rozmisťovali nálože a vyhazovali do povětří infrastrukturu města. Zcela zničena byla rozvodná síť a těžce poškozeny vodovody. Džihádisté také zničili zbylé dva mosty a dvě hráze.

Jak Islámský stát v Iráku ztrácí území, stále více uplatňuje taktiku spálené země. Když se bojovníci z Ramádí stáhli, nenechali za sebou nic, vyhodili do povětří domy a v dalších rozmístili nálože. „Všechno, co za sebou zanechali, jsou jen trosky,“ popsal major Muhammad Hussajn, jehož irácký protiteroristický prapor se jako jeden z prvních dostal do města. „S troskami neuděláš nic.“

Iráčtí policisté v Ramádí

Iráčtí policisté v Ramádí

FOTO: Maya Alleruzzo, ČTK/AP

V hustě zastavěné čtvrti sousedící se západní hranicí centra, kde se obytné domy střídaly s obchody, neunikla poškození jediná budova, ať už od IS, nebo od náletů. Klíčové ulice jsou neprůjezdné kvůli kráterům od bomb.

K osudu Ramádí, jehož obyvatelům nebylo umožněno odejít, protože sloužili jako živé štíty, řekl expert z Institutu pro studium války Patrick Martin: „IS se usilovně snažil zajistit, aby město bylo dál neobyvatelné.“

Opuštěné město

V Ramádí je vidět jen málo stop života, i když na kontrolních stanovištích pomalovaných čerstvými barvami stojí vojáci a sem tam se městem proplétají mezi krátery vozidla vířící oblaka prachu. Obyvatelé se ale do města nevrátili.

Deaktivovat bomby je drahé a časově náročné, většina osvobozeného města je neobyvatelná.

Iráčtí vojáci mávají vlajkou u sídla provinční vlády v Ramádí.

Iráčtí vojáci mávají vlajkou u sídla provinční vlády v Ramádí.

FOTO: Stringer, Reuters

V lednu se po vyhnání bojovníků Islámského státu tisíce rodin vrátily do města. Když jich ale desítky zabily nastražené nálože, bylo jim to zakázáno. Podle oficiálních odhadů nastražil Islámský stát ve městě tisíce náloží.

Americká firma Janus Global Operations, která se soustřeďuje na odminovávání a ve městě začala pracovat minulý měsíc, uvedla, že už dokázala vyčistit 1000 čtverečních metrů – tedy pouhý zlomek jednoho bloku obytných domů.

Irácký major Muhammad Hussajn ukazuje snímek, jak zabíjejí sebevražedného atentátníka IS

Irácký major Muhammad Hussajn ukazuje snímek, jak zabíjejí sebevražedného atentátníka IS

FOTO: Maya Alleruzzo, ČTK/AP

Zoufalí uprchlíci

Většina obyvatel se proto zatím do svých domů, pokud vůbec zůstaly stát, vrátit nemohla. Desítky tisíc jich žijí v táborech nebo u příbuzných v Bagdádu, stovky tisíc v okolních vesnicích. Tisíce jich žijí v rekreační oblasti u nedalekého jezera Habbaníja. Pláž lemují stany a nouzová přístřeší.

Přebývá tam i rodina Umm Chalídové, která kdysi žila v dvoupatrovém domě v centru Ramádí. Těhotná žena, která čeká čtvrté dítě, žije v malém nouzovém přístřeší, které postavil její manžel ze šrotu a plastikových fólií.

Domů se vrátit nemůže, není kam. Když se po osvobození Ramádí jel její manžel podívat do města, dům už nenašel. „Bylo to, jako by tam nebylo nikdy nic. Pryč nebyl jen náš dům, ale celá čtvrť,“ řekla Chalídová. Rodina je závislá na humanitární pomoci, malé úspory jsou dávno pryč, takže není ani z čeho si postavit nový dům.

Irácké děti v troskách Ramádí

Irácké děti v troskách Ramádí

FOTO: Khalid Mohammed, ČTK/AP

Tragický osud Ramádí přivedl irácké představitele a Američany vedenou koalici ke změně taktiky při operacích, jejichž cílem je získat zpět další území kontrolované Islámským státem. Koalice proto zmenšila množství náletů na obsazené obydlené oblasti. Rozšířen byl také počet týmů pyrotechniků ve výcviku. Snahou je, aby původně dvoumiliónový Mosul, největší město, které Islámský stát kontroluje, nepotkal stejný osud jako Ramádí.

Rozstřílené město Ramádí

Rozstřílené město Ramádí

FOTO: Thaier Al-Sudani, Reuters

„Vědí, že nemohou změnit Mosul v jedno parkoviště,“ řekl západní diplomat, který se v Bagdádu účastnil řady setkání koalice a představitelů iráckých obranných sil ohledně operace, jejímž cílem je osvobození Mosulu.

Mosul je dvakrát až třikrát větší než Ramádí a stále v něm žije nejméně milión lidí. Pokud by byl zničen ve stejné míře jako Ramádí, výsledkem by nebyly jen škody v řádu miliard dolarů, ale hlavně riziko, že by se místní sunnitská populace dále odcizila vládě. Kvůli tlaku šíitů totiž část obyvatel města zprvu vítala sunnitský Islámský stát, než se od něj odvrátila kvůli jeho brutalitě. Teď by se ale mohla k vládě postavit negativně.

Budova v iráckém Ramádí zničená při bojích.

Budova v iráckém Ramádí zničená při bojích.

FOTO: Reuters

Ovšem nová taktika s menším množstvím náletů zpomalila postup u Hítu západně od Ramádí, který se podařilo osvobodit až v dubnu. Brigádní generál Sami Chatan Atradi si stěžoval, že postup se zbrzdil kvůli omezení náletů. „Naši spojenci mají své vlastní standardy, svá vlastní omezení,“ stěžoval si a dodal, že vlastní irácké letectvo by útočilo volněji.

Osud Ramádí
Ramádí, které leží na řece Eufrat západně od Bagdádu je správním střediskem sunnitské provincie Anbár, bylo jedním z prvních terčů Islámského státu. Pokusil se jej ovládnout už na konci roku 2013, ale neuspěl, i když získal kontrolu nad většinou provincie.
Ramádí se mu podařilo ovládnout až v květnu 2015, když bojovníci Islámského státu podnikli koordinovaný útok auty plnými výbušnin, buldozery a šiky sebevražedných atentátníků. Irácké vládní síly, které neměly zajištěnou podporu ze vzduchu a chyběl jim druhý sled, v panice prchly a na místě zanechaly své zbraně.
IS symbolicky vztyčil svou černou vlajku nad komplexem úředních budov, kde bylo i policejní a vojenské velitelství a který dříve sloužil jako americká vojenská základna. V následujících dnech pak začal systematicky ničit správní budovy. Zavřel také školy a vyraboval a zničil domy a byty příznivců vlády. Byty v obytných domech změnil na svá velitelství. Vrchní velitelství zřídil v univerzitě na západě města.
Pod ulicemi vykopal Islámský stát tunely sloužící jako protiletecké kryty.
Když dorazil se svými vojáky do Ramádí major Hussajn, řekl, že viděl, jak bojovníci Islámského státu pálili v areálu univerzity dokumenty. Hořely několik dní.