Když v průběhu tzv. arabského jara v roce 2011 propukly násilnosti, sužovalo Sýrii třetím rokem nejhorší sucho v dějinách. Zoufalí zemědělci postupně vyčerpali zásoby spodní vody, načež nastal jejich pohyb do měst.

„Spousta těchto zemědělců vzala své rodiny, opustila vesnice a ve velkém se stěhovala do městských oblastí,“ vysvětlil ve své studii Kelley, podle něhož sucho sice nebylo příčinou války, ale významně přispělo k nestabilitě v předvečer konfliktu.

Kelley navíc upozornil, že v poslední době se do syrských měst nestěhovali jen venkované, ale také desetitisíce uprchlíků z válečného Iráku. S jejich přísunem rostla ilegální sídliště, nezaměstnanost, nerovnost. Vláda v Damašku nedostatečně reagovala, zčásti proto, že byla zkorumpovaná, zčásti proto, že nejhůře postižené oblasti byly kurdské.

Za změnu mohou lidé

Zmíněné sucho nastalo podle Kelleyho s vysokou pravděpodobností v důsledku oteplování klimatu vlivem průmyslové činnosti lidí. Kelley k tomuto závěru došel srovnáním dvou modelů. První počítal i s působením skleníkových plynů na podnebí, druhý nikoliv. Americký klimatolog si nyní chce svou teorii ověřit a studuje klimatické podmínky v Jemenu, kde zuří občanská válka. [celá zpráva]

Server wired.com upozornil, že vědci spojují náhlé změny podnebí také s pádem Římské nebo Khmerské říše.

Válka v Sýrii trvá už skoro pět let. Bylo v ní zabito téměř 200 000 lidí, více než tři milióny Syřanů kvůli ní utekly z domova. Konflikt dal kromě jiného vzniknout radikálnímu hnutí Islámský stát.