Možnost, že by se konference zúčastnil Írán, kterého šéf OSN na schůzku pozval, vyvolalo na syrské straně pobouření a představitelé opozice hrozili bojkotem schůzky. Proti byly i Spojené státy, podle kterých Teherán nesplnil základní podmínku, a sice nepodpořil závěry první konference o Sýrii v roce 2012.

Mluvčí Martin Nesirky zopakoval, že šéf OSN je "hluboce zklamaný"  prohlášeními íránské strany. Íránští představitelé se totiž nechali slyšet, že se schůzky ve Švýcarsku chtějí zúčastnit, ale bez jakýchkoli podmínek, zejména té, aby uznali závěry předchozí konference. Takováto slova prý nejsou v souladu "s ujištěními", kterých se generálnímu tajemníkovi OSN dostalo již dříve od íránského ministra zahraničí, a proto pozvánku stáhl.

 Syrská exilová opozice nejprve určila 20:00 SEČ jako ultimátum, do kterého měla být pozvánka pro Írán stažena. Poté oznámila, že o své účasti rozhodne právě v návaznosti na Pan Ki-munovo vyjádření.

Na konferenci by se mělo řešit budoucí uspořádání Sýrie. Jedním z hlavních požadavků opozice je, aby prezident Bašár Asad odstoupil. Ten nicméně v rozhovoru pro agenturu AFP uvedl, že hodlá v letošních prezidentských volbách znovu kandidovat. A odmítl, že by mohl předat vládu někomu z opozice, kterou neuznává.

Mezi povstaleckými skupinami probíhají v těchto týdnech tvrdé vnitřní boje. Některé oblasti Sýrie již zcela ovládli radikálové napojení na teroristickou síť Al-Káida. Právě k nim se nejčastěji připojují zahraniční bojovníci, kteří do Sýrie zamíří. Po boku syrských vládních jednotek zase bojují ozbrojenci z šíitského radikálního hnutí Hizballáh.

EU odhaduje, že v Sýrii nyní bojuje přibližně 1200 občanů unijních zemí. Všechny tyto zahraniční bojovníky, včetně Hizballáhu, EU vyzvala, aby se stáhli. Jejich zapojení do konfliktu podle Bruselu ohrožuje mírový proces, územní celistvost Sýrie i bezpečnost v oblasti.