Do tunelů je spouštějí a vytahují je z nich jeřáby. Disponují jimi jen speciálně vycvičené skupinky, zatím převážnou většinu výzbroje radikálů tvoří staré rakety typu Kasám neboli M-75. Jejich dolet dosahuje od pěti do deseti kilometrů. K dispozici mají ještě těžší rakety Grad o ráži 122 mm a dostřelu 20 km.

Podle listu The New York Times zásilky z Íránu jdou do Gazy pochopitelně oklikou: přepraví je do Súdánu, odtud pouští do Egypta a odtud tunely do Gazy.

Generál Warren Whiting, velitel pozorovatelů OSN na Sinaji, uvedl už v červnu, že Hamás testoval Fadžr-5 přímo na Sinaji. „Jedna před několika měsíci dopadla poblíž základny OSN v Džurá,“ dodal.

Izraelské zpravodajské služby – armádní špionáž Aman, civilní rozvědka Mossad a Šabak, interní bezpečnostně-technická služba – dokázaly podle listu Ma´ariv transfer raket z Íránu vystopovat a sledovat déle než rok, a to už při odbavování z íránských přístavů přes tranzitní místa například v Súdánu.

Írán dodávky popírá 

Írán v televizi Al-Alám ale před dvěma dny popřel, že by rakety Fadžr-5 dodal palestinskému hnutí Hamás. Ozbrojené křídlo Hamásu přitom v sobotu oznámilo, že odpálilo raketu Fadžr-5 na Tel Aviv. Raketu sestřelila izraelská antiraketa.

Podle televize jsou radikálové v Gaze soběstační a nepotřebují dostávat zbraně ze zahraničí.

Rakety Fadžr-5 používá pod jménem Chajbar-1 i libanonské hnutí Hizballáh.

Fadžr-5 o doletu 75 kilometrů nese hlavici o hmotnosti 175 kg. Bez problémů proniká betonovými stěnami. Izrael tvrdí, že dvacet těchto raket zničil na zemi a radikálové jich mají již jen pár. Šest a půl metru dlouhá raketa má hmotnost přes 900 kilogramů. Občas bývá raketa považována za derivát čínské WS-1.

Jedničkou zůstává i nadále Kasám

Hamás má ve svém středu řadu nadaných inženýrů a konstruktérů, kteří dokázali navrhnout a sestrojit zbraně, jež je možné vyrábět levně a v „domácích podmínkách“, například protitankové střely Al-Bana, modernější RPG Yasin – zničil v červnu 2006 izraelský tank – a v kategorii raket krátkého doletu rakety Kasám.

Jednoduché a nijak velké rakety, asi kolem dvou metrů na délku, použil Hamás prvně v roce 2003. Sestávají z raketového motoru, výbušné hlavice, pláště a řídicí plochy.

Nemají žádné naváděcí zařízení, jsou odpalovány podobným principem jako zábavná pyrotechnika. Jsou velmi nepřesné a k alespoň pravděpodobnému zásahu jsou jich potřeba desítky až stovky. Jejich účinek je zatím především psychologický.